se konala 23. března 2023 v Sále Jana Kašpara v Pardubicích. Účastnili se jí vicehejtman Pardubického kraje R. Línek (KDU-ČSL) a primátor města J. Nadrchal (ANO). Zveřejňujeme zprávu o činnosti KPP za rok 2022 přednesenou předsedou J. Řeháčkem a zprávu o práci redakční rady Zpráv přednesenou Dr. Jiřím Kotykem. Schůze zvolila dvě nové členky výboru J. Votrubovou a Mgr. Z. Buryánkovou. V diskuzi vystoupil i předseda pražské odbočky KPP Ing. P. Kraus, CSc.
Dámy a pánové, stalo se již tradicí, že na výroční schůzi našeho klubu mluvím o práci na našem časopise Zprávy. Protože jsem obsah jeho 58. ročníku již nastínil v úvodníku letošního dvojčísla 1–2, zaměřím se dnes na jeho regionální význam. Blížíme se k 60. výročí naší existence a stáváme se tak nejstarším kontinuálně vycházejícím regionálním vlastivědným periodikem. Náš předchůdce – prvorepublikánský časopis „Krajem Pernštýnův“ vydávaný hlavně obětavými učiteli pro školy jen ve školním roce – byl limitován pouhými 20 lety své existence, o nichž drasticky rozhodl nástup nacistického režimu v roce 1939.
Projev vedoucího redaktora Zpráv KPP J. Kotyka na výroční členské schůzi 23. března 2023 Číst dále
Z jarních Hovorů o Pardubicku V březnu se konala tři pokračování cyklu Hovory o Pardubicku. Na začátku měsíce byl hostem odborník na kosmonautiku Milan Halousek, který hovořil o vlivu válečného konfliktu na Ukrajině na kosmonautiku. Hovořilo se tak o možném ukončení spolupráce s Ruskem v rámci projektu mezinárodní vesmírné stanice ISS a o pozastavení dalších vesmírných projektů, na kterých se podílí Rusko.
Život aviatika Ing. Jana Kašpara (1883–1927) je poměrně podrobně zpracován zásluhou četných badatelů. Většina autorů (s výjimkou Pavla Svitáka) se však vůbec nebo jen okrajově věnovala Kašparovu životu po skončení letecké kariéry a už vůbec si nevšímali jeho života po I. světové válce. Kašparův život po válce není životem úspěšného muže a jeho konec je tragický.
Karel Šípek (17. března 1857–12. února 1923) Je pouze několik bohdanečských rodáků, kteří se dokázali prosadit do širšího povědomí české společnosti. Ne snad natrvalo, ale alespoň ve své době. V literárním světě se to po obrozeneckém básníku J. J. Langrovi (1806–1846) podařilo na přelomu 19. a 20. století Karlu Šípkovi. Ten však pro své zdejší vrstevníky zůstával nadále především Josefem Peškou, což bylo jeho vlastní jméno a příjmení.
(od středověku do současnosti) 5. Hostince doložené (převážně) v 1. polovině 20. století V domě čp. 5 v Pražské ulici byla za první republiky výčepna lihovin. Nejméně od roku 1925 nejpozději do roku 1939 zde působil židovský majitel Bernard Fuchs. Zřejmě ale skončil dříve, jelikož v roce 1936 je uváděn jako provozovatel již pan Hanuš.
Z HISTORIE HOSTINCŮ, HOSPOD, RESTAURACÍ A PIVOVARŮ V PŘELOUČI – 3. část Číst dále
Na dnešní Třídě Míru zeje již léta naproti poště v ulici Na Hrádku proluka, která „zdobí“ již dlouhou dobu tento pardubický bulvár. Bulvár to být musí, protože v padesátých letech v domě, který jako dům Rolnického družstva projektoval architekt Karel Řepa nad mléčnou jídelnou (snad nebude zrušena!) byly instalovány světelné noviny, takže když jsme „bičovali“ korso, měli jsme ihned nejčerstvější zprávy ze světa.
*15. 2. 1842 v Chrudimi †30. 1. 1901 v Pardubicích Narodil se v Chrudimi. Národní školu navštěvoval v Hlinsku a právnická studia na univerzitě v Praze. Soudní praxe konal v Liberci, advokátní pak v Holicích. V Pardubicích si v roce 1877 otevřel vlastní advokátní kancelář. Několik let byl členem pardubického obecního zastupitelstva a ředitelem Městské spořitelny v Pardubicích. Celoživotní láskou mu byla hudba. V Praze navštěvoval Smetanův hudební ústav a byl tedy žákem samotného hudebního génia. S Bedřichem Smetanou udržoval Hruš přátelské styky a dokonce zorganizoval 20. 4. 1873 jeho pardubické vystoupení.
JUDr. LEOPOLD HRUŠ ADVOKÁT A ORGANIZÁTOR HUDEBNÍHO ŽIVOTA Číst dále
Z pardubické kroniky Pokračujeme ve stručném líčení náboženských poměrů. Naděje, vzbuzené svržením místodržících roku 1618, pohasly na Bílé hoře roku 1620, a lidé, zdeptaní válkou a obavami o životy a existence, celkem snadno podléhají nátlaku církevních a zámeckých hodnostářů, jen na venkově byl odpor tužší a roku 1628 došlo k ozbrojené srážce se sedláky ze Srchu, Opatovic, Libišan a jiných vesnic.
Úvod: Co je zkamenělina? Dovolte mi nejdříve trochu osobní úvod. Jako dítko školou povinné jsem sbíral kdeco, ostatně jako každý normální kluk. Později na druhém stupni základní školy jsem se začal věnovat sběru hmyzu, především broukům (Coleoptera), kteří jsou největším řádem hmyzu. Ovšem sběr na mé pseudovědecké úrovni si vyžadoval značně komplikované pomůcky.
