Uvedení první železnice do provozu v českých zemích bylo impulsem i pro tehdejší poštu. Díky železnici se služby pošty nejen zrychlily, ale zároveň i zlepšily. Nakonec to nebyl objev rakouský, protože v kolébce železnice – Anglii – byla první vlaková pošta zavedena již od 1. července 1837, v Bádensku, Prusku a Bavorsku pak od 1. května 1849.
Už 28. června 1842 vydalo presidium všeobecné dvorské komory oznámení o dodávkách železných výrobků pro Státní dráhy na rok 1843. Ukázalo se, že v historických zemích jsou podniky, které jsou schopny uspokojit potřeby železnice.
Bylo to roku 1495, když pověřil pan Vilém z Pernštýna svého služebníka „fišmajstra“ Vlčka, aby vyhloubil v Polabinách koryto pro novou řeku, která by napájela rybníky a poháněla vodní mlýny. Vlček určil začátek pouti této řeky u Loučné, která krátce nato se vlévala do Labe. Halda, tenkráte zvaná Sezemská struha, se rozběhla po lukách, tekla vedle lesa ponořena do stínu lesních stromů, načež se stočila k toku Labe a tekla krátký úsek rovnoběžně s Labem.
Dne 25.dubna t.r. nás opustila v požehnaném věku 90 let paní Věra KRPATOVÁ, dlouholetá členka našeho KPP, vdova po JUDr. Karlu R. Krpatovi, známém pardubickém spisovateli a vlastivědném pracovníkovi.
Před 25 lety – 26. září 1970 – odešel dobrovolně ze života pardubický rodák, básník Jiří Pištora.
Narodil se 12. června 1932 (jeho otcem byl významný spolupracovník paraskupiny SILVER Antonín Pištora, popravený 2 července 1942 na Zámečku).
Jak se rozvíjelo ochotnické divadelní hnutí v Sezemicích po 1 .světové válce v době 1917-1939? V první své zprávě o ochotnickém divadle v Sezemicích jsem skončil vlastně jeho „smrtí“. Nebyla to však smrt v pravém slova smyslu. Ukázalo se, jak myšlenka hrát divadlo zapustila kořeny hluboko do povědomí sezemských ochotníků i v době války. Nebyl to sice už Spolek J.K.Tyl, ale scénické práce se ujímá několik organizací najednou.
130 let Sdružení divadelních ochotníků J.K.Tyl Sezemice – 2. část Číst dále
Snad každému z nás se přihodilo, že během svého života prožil něco, co si nedokázal vysvětlit. Byla to záhadná událost, nevysvětlitelná a nepochopitelná. To se přihodilo mně během okupace. K soudu přišlo asi 10 lidí z pohraničí, soudců i úředníků a vzhledem k tomu dostali někteří soudci na přechodnou dobu jiný referát.
Brněnský právník, ekonom a novinář, pracovník výpočetní techniky a systémů řízení, první „polistopadový starosta“ Pardubic JUDr Milan Mikula slaví letos 9. července své 70. narozeniny. Přišli jsme mu blahopřát a trochu si popovídat.
Rozhovor s někdejším starostou města JUDr. Milanem Mikulou Číst dále
V roce 1956 byla celá veřejnost frustrována odhalením komunistických zločinů, kterým se tenkrát říkalo „porušování socialistické zákonnosti“. Vzrůstalo sebevědomí a předvědčení, že je nutno zabránit, aby se něco takového opakovalo. V SSSR, v Polsku a Maďarsku byli propuštěni političtí vězni, došlo k prvním rehabilitacím, ke slovu se přihlásili dříve věznění spisovatelé i politici (Solženicyn, Gomulka aj.).
Dodatek k článku „Odbojová činnost studentů pardubické reálky za druhé světové války“. (Zprávy KPP č. 7 -8, 1994, str. 173 -177.) Dne 9.10. 1994 byla odhalena pamětní deska šesti studentů pardubické reálky, kteří byli zatčeni, souzeni a vězněni za ilegální odbojovou činnost proti německým okupantům. Deska byla odhalena u příležitosti 50. výročí popravy studentů Jaroslava Pácla a Miloslava Potůčka.
