Zprávy KPP 9-10/1997

Má protektorátní „kariéra“ byla zahájena mým návratem za studijního pobytu v tehdy už okupovaném Norsku začátkem června 1941. K návratu z Norska, kde jsem měl zprvu stipendium a pak si vydělával jako metař nebo topič, mne přiměly dopisy z domova, že se matce nedaří dobře. Sotva jsem dojel, hned jsem se od známých dověděl, že bych měl co nejdříve získat jakékoli zaměstnání, abych předešel „totálnímu nasazení“ v rajchu. A tak jsem velmi brzy nastoupil do zaměstnání na pardubických jatkách jako „člověk pro všecko“.

Až potom teprve další tři měsíce byla soudní vazba a to už každý mohl sedět na polštářku, V soudní vazbě byl už celkem klid. Vyšetřování bylo pomalu skončeno. Až před koncem (před soudem) jsme chodili učit se, co a jak máme mluvit Ještě při cestě k soudu do hotelu Grand mně referent Standa říká: „Běda, kdybys mluvil něco jiného.* Sliboval, že hned po soudě budu moci mluvit s manželkou. Ale ono vše tak rychle a jednoduše neslo.

Pro český a slovenský národ byla doba první sv. války obdobím národně osvobozeneckého boje, válkou Čechů a Slováků s Rakušany a Němci, bojem Slovanů s Germány. Tento zápas měl svou politickou část v čele s vedoucími představiteli České (později Československé) národní rady^prof. filozofie T. G. Masarykem, Edv. Benešem a Slovákem – jistý čas působícím ve Francii a Itálii – M. R. Štefánikem. Už na samém počátku války – v srpnu 1914 – se ve Francii, která se bránila pronikání armád vilémovského Německa do země, a v carském Rusku, které vstoupilo do války, aby pomohlo slovanskému Srbsku na Balkáně, vytvářely české dobrovolnické jednotky.

V mimořádném čísle Zpráv KPP vyšel v r. 1995 můj článek o archeologickém výzkumu v Pardubickách. Poznatky z tohoto výzkumu uskutečněného v letech 1993-4 se dají shrnout do několika bodů:
1) Na ploše severně od hřbitova se rozkládal okraj vesnice Pardubic, která existovala již nejspíše ve 12. století. Vedle sídlištních objektů a nálezů zde byly zjištěny i objekty výrobní (kovolitectví).