Zprávy KPP 9-10/2008

byl známý jako vynikající hokejový brankář LTC Praha a především pak našeho národního mužstva. S ním získal titul Mistra světa 1947 a 1949, dále stříbrnou medaili na Zimní olympiádě v roce 1948. Kupodivu žil mezi námi, když jako vojín aspirant sloužil v Pardubicích. Dokladem toho je dopis ze švýcarské Ženevy na jeho adresu v Pardubicích ze dne 23. ledna 1946. V roce 1950 se stal obětí provokace a byl zatčen, obžalován a odsouzen se skupinou hokejistů – reprezentantů k neuvěřitelným 15 letům vězení. Pracoval jako ?mukl? v uranových dolech a odrazilo se to negativně na jeho zdraví. Když zemřel, bylo mu pouhých 47 let.

Roku 1226 se připomíná první vladyka Křišťan ze Svinčan a r. 1244 byl majitelem vsi a panství Vlček ze Svinčan.

Rytíř Vaněk měl za sebou dlouhou cestu v sedle na svém vraníku, když v brašně u sedla přivezl svému pánovi, Vilému z Pernštejna, pouzdro s listinou ze dne 23. 5. 1490. Listinu dal král Vladislav Jagellonský ve své kanceláři při uherském dvoře vystavit tehdy nejbohatšímu českému a moravskému velmoži a pánu na Kunětické hoře a Pardubicích, před více než 500 lety do dědičné držby, mimo jiné, i Opatovický kanál.

FEUILLETON, VR, 17. 11. 1922, s. 2 List kroniky Udržalova rodu Rodinný krb v Rovni rozžehl Havel Udržal při roku 1590. Nedlouho potom zakoupili se tam také Jan a Jakub, synové Havlovi nebo bratři. Havel byl, tuším, již starším sousedem, když léta 1600 přiženil se člen rodu jeho, Jan, k máteří sirotků po Matěji Kořínkovi a Jan Vostřešanský, písař Pardubského zámku, jsa v pátek po památce přenesení sv. Václava v soudě (rychtě) Moravanech, přidělil Janu Udržalovi osiřelý Kořínkův grunt v 300 kopách. Než však vystřídalo se patnáct let, pohasla správa Janova v roveňském statku.

VR, č. 47, 17. 11. 1922, s. 2-3 – Dr. V. Hrbek: Český sedlák už od dětství mne velmi zajímal. Z historické četby viděl jsem v něm element, zachránívší a udrževší češství, element, udržující houževnatě půdu vlasti.

Pardubický rodák z rodiny stavitele železniční dráhy Pardubice?Liberec vstoupil do povědomí kulturní veřejnosti hlavně jako učitel slepců a hudební skladatel. Sám slepý (od nešťastné manipulace s rozbuškou na otcově stole používanou k odstřelu skalních masívů) přesto s úspěchem vystudoval v Praze reálku a potom techniku. Nezdařená operace jej však připravila i o druhé oko. V této životní situaci se upjal k hudbě a roku 1881 byl přijat do 2. ročníku varhanické školy. Po absolutoriu studoval skladbu u Z. Fibicha. Začal sám komponovat ve stylu pozdního romantismu (písně, melodramy, sbory, chrámová díla, taktéž klavírní, houslová i komorní).

Cukrárny, výroba dobré zmrzliny, zmrzlinářské vozíky, provokující chuťové buňky pardubické drobotiny (a nejen jí) a výrobny trvanlivého pečiva patří neodmyslitelně k bohatému, průmyslovému koloritu Pardubic. Zatímco čest pardubického perníku hájily firmy Melartos, Mellekta, Šimonova perníkárna, Langr, Panis, o přízeň mlsných Pardubičanů soutěžila například továrna na cukrovinky Liška a spol., firmy Vondráček a Hošek, Stanislav Reichl, Václav Blažek apod.

V poslední době roste zájem části mládeže o ideologii neonacismu. Světem jde vlna radikalismu a nezralého mládí, které nic podstatného o fašismu neví. Je velmi správné, že dobří publicisté se zaměřují na problematiku dnešních dnů. Ve dvojčísle 1-2/2008 Zpráv Klubu přátel Pardubicka byl zveřejněn článek, zaměřený na Bedřicha Opletala, v minulosti známého východočeského fašisty. Jeho názory jsou skryté a bylo by vhodné je připomenout. Ve Zprávách klubu vychází již delší dobu seriál PhDr. Jiřího Kotyka o vývoji fašismu na Pardubicku, opřený o záslužnou práci s archivními dokumenty, kvalitně pojatý a jasně vysvětlený.

Otevíráme podruhé svítkovskou kroniku Jaroslava Brože, bývalého četnického vrchního strážmistra, abychom v ní tentokrát našli příběh vlasteneckého českého kněze a jeho činů v době okupace.

V letošním roce je tomu sto let, kdy textilní specialisté-koloristé založili v roce 1908 ve Dvoře Králové n. L. stavovský Spolek textilních chemiků a koloristů.