Zprávy KPP 9-10/2009

Před časem uveřejnil pan J. Janiš ve Vlastivědné abecedě Dr. P. Theina záznamy „Z pamětní knihy města Dašic“ a z „Válečné kroniky města Dašic“ ze 20. století. Jako rodák a znalec minulosti Dašic nám může poskytnout další podrobnější články o tom městě. V rámci těchto obrázků chci jenom připomenout počátky Dašic, podle pana ředitele Rosůlka, z dob, kdy Dašice byly výzamným sousedem malého pardubického panství, k němuž byly připojeny později a staly se součástí dnešního Pardubicka.

S novými stavbami v centru Pardubic se městští radní, kteří je odsouhlasili, moc nevyznamenali. Zarážející je i stav těch částí Pardubic, které existují a fungují už řadu let. Některé z nich už roky úpěnlivě volají po generální rekonstrukci.

Před 65 lety došlo k nočnímu a prvnímu náletu na Pardubice. Tehdy mně bylo 19 let. Můj otec byl uličním velitelem civilní obrany (tehdy Luftschutz) v části ulice Na Okrouhlíku, začínající pod zastávkou ČD Pardubice pod nemocnicí a obloukovitě jdoucí do tzv. vilové čtvrti a k Židovu. Pro uvedený úsek jsem otci dělal spojku. Až do osudného dne 22. července 1944 jsme s otcem měli za úkol jen kontrolovat zatemnění, dohlížet na správné polepení okenních tabulí papírovými páskami (údajně proti tlakovým vlnám) a usměrňovat v jednotlivých domech zřízení a vybavení sklepních krytů.

Rok 1942 – červnové dny, nabité dramatickými i tragickými událostmi v našem národě, i v Pardubickém kraji. Byla to doba po květnovém atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, kdy německé gestapo vyvíjelo obzvláštní úsilí, zatýkalo a popravovalo téměř každého podezřelého. Viníci byli hledáni samozřejmě i v Pardubicích.

Ve svém letáku Východočeský rozvoj z března 1995 Společnost znovu připomněla význam Pardubicka a skutečných východních Čech v nové republice. A protože politici to ignorovali, centrum to ignoruje dodnes, uveřejnila výzvu: „Všem přátelům a příznivcům východních Čech! Před dvěma roky se východní Čechy staly zeměpisným středem České republiky a jsou dnes významným spojovacím článkem Čech s Moravou.

Dne 20. února byl na udání své služebné Marty Edelbauerové zatčen ředitel továrny na trikotáž a rukavičky Jiří Herman, známá pardubická osobnost. Důvodem bylo podezření ze znásilnění dotyčné. K trestnému činu mělo dojít v domě Hermanova švagra, obchodníka s kožešinami Isidora Bunzla. Podle výpovědi služebné jí bylo vyplaceno 30 000 rak. korun. Během výslechu se tato zaplacená částka skutečně potvrdila.

Jedním z veteránů exilových médií je Mirko Janeček, dlouholetý vydavatel Kanadských listů. V roce 1948 odešel do exilu, od počátku 50. let žil v Kanadě, kde vydával česko-anglické Kanadské listy. V roce 2008 – ve svých 81 letech – se rozhodl, že vydávání novin pověsí na hřebík, přesune se do Čech a začne psát knihy. Mirko Janečka požádal o rozhovor Miroslav Krupička.