Dvojnásobného vítěze slavné Velké pardubické jsem se v bistru pardubického závodiště v červnu t. r. nejprve zeptal, zda mají dobrou dršťkovou, pak si ji dal také a požádal pana Vítka o odpovědi na našich tradičních pět otázek:
1. Vaše první vítězství ve Velké pardubické hned při první startu bylo do jisté míry dílem náhod…
V letošním a v příštím roce si připomeneme 120. výročí narození významných osobností železničního pluku v Pardubicích. Jedná se o dva bratry Karla Kašpara a Miloslava Kašpara, narozené 22. 7. 1890 a 19. 12. 1891 v Rokycanech, kteří později žili a pracovali v Pardubicích.
Výročí narození: plk. Karel Kašpar a pplk. Miloslav Kašpar Číst dále
Na vrcholu husákovské normalizace, v době prověrek, vyšel v novinách OV KSČ „Zář“ následující článek o činnosti profesora Jana Žemly (1900–1972) za nacistické okupace z pera jeho kolegy a osobního přítele. Ještě roku 1988 rozvědčík Pavel Minařík v publikaci „Alasca House“ (ed. SIGNÁL) tvrdil, že „výsledkem teroristické činnosti Žemlovy skupiny bylo např. zavraždění syna předsedy ONV v Pardubicích V. Krátkého“ (s. 65).
Milá paní Perrová, vážený pane primátore, milí hosté, dovolte mi, abych vyjádřil velikou radost nad tím, že dnes – 20. května – v den narozenin prvního českého aviatika – se scházíme před domem, v němž dožil závěr svého pohnutého života. Pro mnohé Pardubáky půjde trochu o překvapení a nový fakt, že právě na tomto domě bude osazena pamětní deska ing. Jana Kašpara.
Projev PhDr. J. Kotyka, PhD. při odhalení pamětní desky ing. Jana Kašpara 20.5.2010 Číst dále
Považuji za šťastný nápad, že redakce Zpráv Klubu přátel Pardubicka do č. 3–4/2010 (březen–duben) v době stého výročí prvního řízeného letu Ing. Jana Kašpara zařadila opis zápisu městské kroniky Pardubic (1895–1933) o počátcích české či lépe pardubické aviatiky.
Vždy, když navštívím rosický hřbitov a stojím u hrobu svých rodičů, procházejí mojí myslí osudy lidí, kteří již nežijí, ale trochu jsem je znal. Bude to někomu připadat nevýznamné, ale vím, že byly chvíle, které mohly proběhnout jinak, než se to ve skutečnosti událo. Mám k tomu tuto malou poznámku. Bratr mého strýce se jmenoval Josef Kolda, mladý, svědomitý chlapec a Sokol, byl zaměstnán v některé tiskárně, asi u Brixů.
Až do poloviny minulého století nebyly řádové sestry ničím neobvyklým ve zdravotnických zařízeních. Pochopitelně bude zajímavé si přiblížit situaci v pardubické nemocnici.
Tehdy zde zaměstnané sestry byly z kongregace Milosrdných sester III. Řádu sv. Františka. Jako zdravotní sestry pracovaly na všech odděleních nemocnice. Tento řád měl i svoji odbornou školu, kde se sestřičky na své poslání vyškolovaly.
V poslední době se množily bytové krádeže v Rašinově ulici. Jedním z okradených byl i obchodník Karel Adler, kterému pachatel odcizil zlaté hodinky, šatstvo a peníze. Zloděj byl dopaden. Jednalo se o Bohuslava Pospíšila z Pardubic, který byl dodán do vazby okresního soudu.
Emanuela Nohejlová – Prátová se narodila 3. 6. 1900 v Opatovicích nad Labem jako třetí dcera MUDr. Emanuela Nohejla a Berty Schmidtové. Mladý pár se usadil v Opatovicích nad Labem v domě č.p. 55, ve kterém přišly na svět tři dcery. Nejmladší z nich byla Emanuela.
Základní školu navštěvovala v rodných Opatovicích. Po dokončení povinné školní docházky začala dojíždět do Pardubic na nově založené Dívčí reálné gymnázium Boženy Němcové.
Univ. prof. PhDr. Emanuela Nohejlová – Prátová, DrSc. {1900 – 1995) Číst dále
Za komunistů Na počátku roku 1948 lidé cítili, že se podle všech náznaků v politickém životě za jejich zády děje něco neobvyklého. Napětí vzrůstalo. Vadasovi měli připravené plány k nové výstavbě a výrobě, k tomu však již nedošlo. Krátce po únorovém převratu v roce 1948 došlo 2. března ke znárodnění podniku i prodejny. Z prosperujícího podniku se staly pouhé Energetické dílny, n. p., které se snažily zabavit i Vadasův osobní majetek. V kancelářích se objevilo plno neznámých tváří a Jarkovi byl představen nový komunistický „národní“ správce ing. Pešl, který ho měl nahradit. Jarka všechno přijímal s naprostým klidem, předal plány na patnáct let dopředu, předal klíče, vzal si pár svých drobností a hrdě odešel. Rodina znovu dostala zákaz vstupu do továrny a situace se opakovala, jako když přišli nacisté. Zůstali zcela bez prostředků.
