Zprávy KPP 9-10/2018

Září roku 1918 bylo již ve znamení blížícího se rozuzlení. Při hraní c. a k. hymny „Zachovej nám, Hospodine“ věřící odcházeli předčasně z kostela, při divadelním představení „Fidlovačky“ J.K.Tyla na sv. Václava (28.září) byla nadšeně zpívána píseň „Kde domov můj“, téhož dne žačky měšťanské staroměstské školy zpívaly při mši sv. (zřejmě v arnoštovském kostelíčku Zvěstování P.Marie) i druhou, dnes takřka neznámou sloku této národní hymny a katecheta P.Vincenc Halama se modlil nahlas ?Modlitbu za vlast? vlasteneckého kněze a spisovatele V.Beneše-Třebízského, známého svým obdivem k husitské minulosti národa. V neděli po sv. Václavu byla oznámena kapitulace Bulharska a prolomení této jižní fronty.

Příjemný rozhovor jsme vedli s paní Bohumilou Pavlišovou 4. dubna 2018. Níže je uveden přesný přepis výpovědi, který odpovídá otázkám, položeným tazateli (PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D. a PhDr. Michal Benda) a odpovědím paní Pavlišové.

1. V čem vidíš smysl existence a činnosti KPP, který dlouhodobě řídíš jako předseda? Jaké jsou Tvoje vize?

Smysl existence našeho Klubu vidím zejména ve dvou rovinách. Tou první je jeho sdružovací funkce. Sdružuje patrioty nejen Pardubic, kteří rádi chodí na vycházky, rádi si čtou v našich Zprávách nebo rádi chodí na pravidelné Hovory. Každý, kdo má chuť si může v činnosti Klubu najit svoji pozici. Tou druhou funkcí, která je stejně důležitá, je dle mého názoru, poskytovat zpětnou vazbu těm, co řídí naše město, reagovat na jejich rozhodnutí, případně jim i radit. Pokud o to stojí….

Ve 20. letech minulého století bylo mimo Prahu a Brno očních oddělení málo. V Hradci Králové měl svoje oddělení bývalý klinický asistent prof. Schöbla dr. Saska, v Olomouci byl známý dr. Zirm. Celkem bylo v českých zemích asi 10 oddělení. Když zemřel v Praze prof. Dr. Deyl a na jeho místo nastoupil prof. Dr. Lešer, rozhodl se odejít z pražské kliniky rodák z Rohovládovy Bělé dr. Josef Svoboda.

V posledních letech se dostává do popředí zájmu mnoha lidí den 22. dubna. Je nazýván „Den Země“. Svátek je to poměrně mladý, teprve od roku 1970. Původně bylo jeho posláním vysvětlovat otázky ekologie. Jelikož v přírodě všechno se vším souvisí a je propojené v jeden úžasný celek, patří tento den zároveň všem ochranářům. Každému je samozřejmě jasné, že ochrana přírody nemůže být pouze v jeden určený den a tudíž akce ji popularizující je možno pořádat kdykoliv. Letos jsme se sešli 24. března a vydali se na procházku Studáneckým lesem, kterému se také říká „Ptačí les“.

Chce se mi začít téměř čapkovsky. Když se to narodilo, bylo to takové malé bílé nic. Každá řeka má svoji kolébku, kde se narodí. Malý nenápadný pramínek, spěchající v bílých peřejích z vysoké nadmořské výšky do teplomilných nížin. U Bílé řeky (Labe) to jsou vysoko položená rašeliniště, ze kterých vyvěrá malý potůček. Kdopak by si v tu chvíli pomyslel, že se po délce 1054 kilometrů před bývalým hanzovním německým městem Hamburkem rozvětví na Severní Labe a Jižní Labe.

Dnes hovoříme s paní Bohumilou Umlaufovou – Pavlišovou, bývalou redaktorkou „Záře“ a sekretářkou dr. Josefa Loskota, předsedy ONV v Pardubicích roku 1968.

Dne 28. ledna 1944 byla ohlášena všeobecná pracovní povinnost pro muže od 17 do 65 let, pro ženy do 45 let. V únoru pokračovaly práce bohdanečských na sběru rákosu. Za tuto práci byla vyplácena minimální mzda. Počátkem února proběhla na náměstí prohlídka koní a jejich odvod pro německé armády. 13. února se musel ředitel Honsa přestěhovat do sousední obecné školy a celá budova měšťanské školy byla předána německé branné moci.

Zatímco Tomáš Garrigue Masaryk navštívil Pardubice během výkonu své funkce čtyřikrát, jeho nástupce Edvard Beneš v Pardubicích pobýval jednou. Jeho návštěva se váže k roku 1936 a byla spojená s rozsáhlými vojenskými manévry.

Motocyklový závodník, zakladatel Zlaté přilby, zástupce Škodovky. Pro gestapo dělal odhad majetku (aut) po židovských obyvatelích. Věděl o nekalých zakázkách gestapáků ze služebny pardubického gestapa. Od roku 1942 (možná už od konce 1941) byl zapojen do spolupráce se skupinou SILVER A. Vedoucí skupiny Alfréd Bartoš bydlel nějaký čas u Hladěnových.