Zprávy KPP 9-10/2019

Navazuji na svůj článek o Františku Hladěnovi (roč. 2018). Chci popsat hrdinství lidí, kteří ukrývali parašutisty skupiny Silver A, a to s velkým rizikem. Představme si členy této skupiny: Alfréd Bartoš, Josef Valčík, Jiří Potůček. Skupina seskočila v Senici u Poděbrad. Každý zvlášť měl svou síť přechovavatelů. Začneme u Alfréda Bartoše: První úkryt měl u Hladěnů (Třída Míru 108). Po konfliktu s panem Hladěnou se stěhuje do Dašic   obuvník Benda, Nerudova ulice.

Koncert se konal ve čtvrtek 6.června 2019 v 18,00hodin v malém sále Domu hudby na Sukově třídě v Pardubicích. Konal se pod záštitou senátorky za Pardubicko, Přeloučsko a Chlumecko Mgr. Miluše Horské a za podpory Statutárního města Pardubice a partnerů DPS Carmina. Celou akci zahájila sbormistryně Ivana Bednářová. Se šarmem jí vlastním uvedla historii sboru Carmina, přidala různé zážitky a děkovala všem, kteří tyto dětské aktivity léta podporují a zajišťují, kdy sbor získal mnohá velká a zásadní ocenění.

1.Blahopřejeme Vám ke zvolení předsedou KDU-ČSL. V čem chcete navázat na J. Luxe a P. Bělobrádka a jak stranu inovovat?

 Děkuji za blahopřání. Zvolení předsedou KDU-ČSL pro mě v žádném případě nebylo splněním kariérního cíle. Politiku vnímám jako službu, a tak i post předsedy parlamentní strany je pro mě spojen s velkou zodpovědností. A to jak vůči členům KDU-ČSL, tak vůči všem občanům.

Na výzvu pana vedoucího redaktora KPP jsem sepsal vzpomínky na Zámeček v Pardubičkách. Kusé, občasné a povrchní, neb jsem chodil a chodím jen kolem oplocení. Dovnitř jsme se dostal jen párkrát. Jsou ale značně rozsáhlejší než jen z doby okupace, protože v sousedství jeho areálu žiji přes 80 let. Do 50.let minulého století v přímém sousedství, kdy, jeho ohrada byla od nás na dohled na vzdálenost 200 m, kde byla jen pole a louky. Z toho polovina bylo pole, které jsme zdědili po dědečkovi, přímo na jihovýchodní hranici katastru města Pardubice.

Více než tři čtvrtě století žil v Pardubicích člověk, který se výrazně zapsal do kulturní a krátce po 2. světové válce i do politické historie tohoto města. Pardubická kulturní veřejnost si ho velmi vážila pro jeho intelektuální schopnosti a morální vlastnosti, na druhé straně však byl pro tytéž vlastnosti vystaven hrubé perzekuci ze strany dvou po sobě následujících politických režimů, které – ač se samy deklarovaly jako navzájem protikladné – byly v podstatě stejné.