Zprávy KPP 9-10/2020

Má loňská návštěva partnerského města Pardubic s názvem Skellefteå ve Švédsku má poněkud širší souvislosti, než obvykle bývá u zahraničních cest zvykem. Když jsem v 90. letech minulého století studoval na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy finštinu a švédštinu, občas jsem registroval, jak naši učitelé a lektoři hovoří o severních oblastech zemí finské a švédské tak, jako by se od zbytku území dost odlišovaly.

Vůbec nevím, kdy a u koho vzešel nápad pustit se do přestavby NKP Popraviště Zámeček, tak, aby odpovídalo 21. století. Tak svaté, památné místo na oběti heydrichiády, z nichž mnozí ani nevěděli, proč stojí před popravčími kůly, se stalo patrně vhodným nástrojem pro získání dotace.

Československá obec legionářská představila zrekonstruovanou věž Larischovy vily v Pardubicích. A to v den pietní vzpomínky na vypálenou osadu Ležáky, jejíž obyvatelé byli před 78 lety drženi ve sklepení vily poslední hodiny před popravou.

V září 2019 nám pan Jiří Kutálek z Hodonína zaslal ze svého rodinného archivu zcela neznámé dokumenty ze života mladého odbojáře Luďka Matury ze Svítkova. Co z nich vyplývá?

VLADIMÍR MUNK je jedním z dnes už mála lidí, kteří prošli peklem nacistické továrny na smrt Auschwitz-Birkenau. Čech původem z Pardubic žijící v USA tu přišel o třicet svých příbuzných a sám se zachránil souhrou náhod. Když získal svobodu, řekl si, že se tam už nikdy nevrátí. Odhodlání k tomu sebral až teď, pětasedmdesát let od osvobození tábora.

Druhý díl knihy o Slovanech se ve 2. kapitole bude věnovat místním podnikatelům a živnostníkům. Mezi ně patřili i stavitelé a architekti, kteří byli buď místní, anebo se velkou měrou svými stavebními počiny zapsali do stavebního rozvoje nejen Pardubic, ale i původních částí Slovan, tedy Familie a Studánky. Mezi ně patřili například stavitelé Jaroslav Krupař, Václav Kašpar st. a následně jeho synové Emil a Karel Kašparovi (tedy firma V. Kašpara synové).