Víte, proč se Tyršovým sadům říká „Jiřinky“?
Až do dvacátých let 20. století sloužila plocha pod zámkem jako močál a skládka odpadů a byla navíc každoročně zaplavována povodní. Při přípravě výstavy tělovýchovy a sportu v roce 1931, zde bylo zatlačeno 3600 dřevěných pilotů a voda byla svedena do jezírek. Byla provedena výsadba včetně jiřinek. Celý park měl rozlohu 70 510 m2. Jiřinky se postupem času vysazovaly ve stále větší míře, v době největšího rozkvětu jich zde bylo okolo 960 druhů a docházelo i k výměnám s cizinou. V 60. letech došlo ke zrušení pokusné jiřinkové zahrady a zachoval se jen malý zbytek.
Víte, že Pardubice měly v 19. století ryze venkovský ráz?
V 19. století byl význam Pardubic v tom, že byly sídlem největšího komorního panství v Čechách. Město žilo poklidným životem, který občas zpestřily zábavy důstojníků zdejší posádky. Žádný větší průmyslový závod zde nebyl. V roce 1801 žilo v Pardubicích 3.164 obyvatel. Na celém Pardubickém panství pak žilo 42.146 osob. V roce 1804 v červnu postihla Pardubice velká povodeň. Po několikadenních deštích se rozvodnila Chrudimka a zaplavila město, včetně Karloviny a kasáren u Zelené brány. Počet obyvatel rostl pomalu. Roku 1850 měly Pardubice 5.225 obyvatel, roku 1900 již 17.031 obyvatel. Rozvoj města způsobila zejména železnice, která roku 1845 spojila Pardubice s Prahou.
Víte, že první veřejná knihovna v Pardubicích vznikla roku 1897?
Městu sice na konci 19. století dost značně chyběly finance, protože roku 1895 byla postavena radnice, byly potřeba peníze na vydláždění chodníků a ulic, chyběla kanalizace, vodovod, elektrické osvětlení atd. Přesto 7. července 1897 došlo k otevření městské knihovny ve 2. poschodí radnice na Pernštýnském náměstí. Po deseti letech se knihovna přestěhovala do domu čp. 37 na Zeleném předměstí. V letech 1929 – 1960 byla knihovna na Smetanově náměstí. V roce 1960 se knihovna přestěhovala do domu čp. 77 na Pernštýnském náměstí, od roku 1968 se její prostory rozšířily o sousední dům. Roku 1962 byla otevřena pobočka na Skřivánku, 1966 v Polabinách a roku 1984 na Dubině.
Víte, že první pardubické noviny vyšly v dubnu 1848?
Jmenovaly se „Pardubický hlasatel svobody a lidu práva“. Měly 8 švabachem tištěných stran. Vydával je nadšený vlastenec MUDr. J. B. Pichl a v úvodníku prvního a zároveň jediného čísla zhodnotil stav českého společenského, kulturního a politického života. Další část zvanou „Zrnka“, tvořily komentované zprávičky. Právě jedno ze zrnek, ve kterém Pichl kritizoval zesměšňování monarchie synem purkmistra, způsobilo, že Pichl byl nucen z města uprchnout. Tak skončila krátká historie prvních pardubických novin, které měly vycházet každý pátek za 3 krejcary.
Víte, že první výtah v Pardubicích byl v budově „Na kopečku“ na dnešní třídě Míru?
Výtah byl zbudován v roce 1927 a později byl upraven pro vhazování minci 25 hal. nebo 50 hal. Mnohé tehdejší děti zde projezdili pěkných pár drobáků. Druhý výtah vznikl v domě lékaře MUDr. Jiráska ve Sladkovského ulici, ale vedl jen z přízemí do čekárny ordinace a sloužil méně pohyblivým pacientům. Třetí výtah byl dán do provozu v novostavbě paláce pojišťovny Sekuritas na rohu ulice Sladkovského a třídy Míru.
