Hostem jedněch z posledních Hovorů o Pardubicku konaných v prostorách přednáškového sálu v prvním patře infocentra vedle Zelené brány byl ing. arch. Aleš Klose. Ten přítomné seznámil se svým pohledem na pardubickou architekturu. Jak hned v úvodu přiznal, jelikož devět let žil a pracoval v Olomouci, má možnost obě města srovnávat. „Když jsem před lety přišel z Pardubic do Olomouce, přišla mi Olomouc, co se života ve městě týče, daleko zaostalejší než Pardubice. Bohužel za posledních několik let se situace otočila a Olomouc je dnes daleko modernějším městem, Pardubice ustrnuly ve svém rozvoji a dnes o řadu let zaostávají,“ vyjádřil svůj dojem ze vzhledu z Pardubic Klose. Hovořilo se však i o konkrétních architektonických nedostatcích Pardubic a těch je dle Klose ve městě víc než dost. Dle něj neměla v centru města vůbec vzniknout budova AFI Paláce, která sice nabízí dostatek parkovacích míst, ale za cenu toho, že se ucpává křižovatka u ČEZ Areny. Součástí paláce je také společenský sál, který je pouze nevkusným podkrovním přístavkem, ale za plnohodnotný společenský sál se to rozhodně považovat nedá. Podobně kriticky se vyjádřil i k obchodním hypermarketům Albert a OBI nedaleko nádraží. „Zde mohla místo toho vzniknout nádherná obchodní třída od nádraží do Polabin, jakási druhá Palackého třída.“
Klose se netajil svým názorem, že je příznivcem vybudování pěší zóny na třídě Míru. „Bohužel však dopravní podnik proti tomu stále protestuje kvůli odklonu trolejbusů. Přitom trolejové dráty jsou nataženy o ulici vedle po Sukově třídě. Například v Liberci byla situace s odklonem tramvají kvůli budované pěší zóně daleko složitější a přesto tam pěší zóna vznikla,“ dodal Klose, který přítomným promítnul fotografie pěších zón z jiných měst, jako je například Opava, slovenský Martin, Žilina či Banská Bystrica. „Mrzí mě, že třída Míru, která si přímo svou polohou říká o přebudování na pěší zónu, je stále ulicí s asfaltovými chodníky s přilepenými žvýkačkami.“
Svůj odvážný návrh představil také co se řešení dopravy na náměstí Republiky týče. Klose prosazuje myšlenku zahloubení dopravy, s výjimkou té městské, do tunelu pod celým náměstím. Mělo by se však jednat o dvouproudý tunel s téměř dvěma stovkami parkovacích míst. Odhadovaná cena na zahloubení komunikace do podzemí se pohybuje mezi 700 a 800 miliony korunami.
„Náměstí Republiky se secesním divadlem, Zelenou bránou, budovou spořitelny či Grandem je úchvatné místo, které odděluje staré město od moderního centra a dokonce je přístupovým bodem do zeleně směrem do Tyršových sadů a to je jedinečnost Pardubic, kterou jiné město v Čechách nemá.“ Klose však nenavrhuje na náměstí další stavby, protože samo náměstí nabízí již tolik architektonicky významných dominant, že by měl architekt přistupovat k tomuto místu s pokorou.
Klose totiž prosazuje také propojení Tyršových sadů s parkem Na špici neboli tzv. Čičákem lávkou klenoucí se nad tokem Chrudimky. Na to by mohlo dle něj navázat vytvoření nábřežního bulváru podél Chrudimky a budovy mlýnů, kde by mohly vyrůst místo dnešního parkoviště lavičky a stylové osvětlení, což by zatraktivnilo lokalitu mezi železným mostem na Bělobranském náměstí, mlýny a parkem Na špici. Klose při této příležitosti připomněl již dnes naštěstí opuštěný nesmyslný záměr pardubického magistrátu na zbudování silničního obchvatu právě podél toku Chrudimky podél mlýnů.
Nicméně doprava je bohužel již několik desetiletí ze strany vedení pardubické radnice neřešeným problémem. „Pardubice mají nedostatek mostů přes Labe a Chrudimku, ale i nedostatek podjezdů pod železniční tratí. A tak když se musí z jakéhokoliv důvodu nějaký podjezd uzavřít, znamená to totální kolaps dopravy.“ Jak však přítomné informoval, je v připravovaném novém Územním plánu města plánovaný například podjezd pod tratí umístěný mezi starým nádražím a poštou, v územním plánu by mělo být zaneseno také prodloužení Pichlovy ulice směrem do Pardubiček, dopravně by dle něj pomohlo také propojení nadjezdu u nemocnice a rychlodráhy.Následně pak architekt Klose přítomným promítnul studii na rekonstrukci prostranství v okolí křižovatky ulic Jahnova, Štrossova a Sakařova. Této lokalitě dominuje dnes socialistická stavba samoobsluhy, která sem nezapadá již třeba z důvodu, že její stavba je výrazně nižší než okolní bloky domů. Pokud by se tato křižovatka přeměnila v kruhovou křižovatku, našlo by se zde dokonce místo pro umístění zastávky MHD pro trolejbusy směřující z ulice Dašická do centra města.
Na úplný závěr pak architekt Klose přítomným promítnul záběry některých zajímavých architektonických světových staveb.
Na fotografii je návrh vizualizace lávky přes Chrudimku do arku Na Špici.
