Narodila se 24.11.1891 v Kostelci nad Labem jako Emilie Mouchová. Provdala se za Františka Přibyla (dvě děti). Od dvacátých let byla členkou KSČ. Po okupaci se zapojila do ilegální práce KSČ. Nabízí se otázka, proč udávala? V roce 1940 byla pozvána na gestapo v Pardubicích k „vysvětlení“. Jednalo se o tajnou manifestaci proti věznění E. Thalmanna. V druhé věci šlo o letáky. Dva měla ještě u sebe. Nejprve zapírala, potom uvedla jméno A. Lhotského. Bylo jí nabídnuto konfidentství, které přijala. Slíbila, že letáky bude nosit na služebnu a uvedla jména lidí, kteří je tiskli. Další akcí bylo pronajmutí bytu pro schůzku dvou ilegálních pracovníků. Šla se poradit s A. Aschenbrennerem, zda přijmout. Ten ji poradil, ať schůzku umožní. S kolegou se ukryl v protějším domě a vikýřem sledovali, kdo k Přibylové vchází. Skupina osmi gestapáků je pak opatrně sledovala a na pardubickém nádraží je zatkla. Jména? Nešpor a Charvát. Po Charvátově výslechu, kdy s ním nebylo zacházeno „v rukavičkách“, si na gestapu udělali představu o ilegální organizaci v Chocni. Jako falešného kurýra poslali Přibylovou jako spojku komunistického odboje. Tedy už ne jako udavačku, ale už i jako agentku provokatérku. Bylo zatčeno celkem 24 osob. 13 osob bylo popraveno a 7 osob odsoudili k dlouholetým trestům. Přibylová byla zatčena krátce po válce. Byla usvědčována mnoha osobami. MLS projednával její případ ve dnech 5.-6. června 1946. Byla obžalovaná z konfidentství. Zavinila smrt 24 lidí, 17 ztrátu svobody. Byla odsouzena k trestu smrti a popravena v 16,35 na nádvoří soudní budovy v Pardubicích. (Viz foto v č. 1-2/2021)
Literatura: Pejčoch – Plachý: Ženy na popravišti, str. 141-43., vyd. Cheb 2016.
Autor: Richard Skalka
