Potvrzení příjmu zásilkySeržant Václav Procházka sloužil u 311. Čs. bombardovací perutě. Narodil se v Chrudimi a žil v Pardubicích. Psalo se o něm i na těchto stránkách. Za války se dostal do německého zajetí. Tam dostával balíčky Červeného kříže, ale i jiné. V nich bývaly přiloženy lístky pro potvrzení příjmu. Ukázka to dokazuje, ale každopádně nebyla odeslána. STALAGLUFT I bylo označení zajateckého tábora pro letce. Uvedený tábor č.1 se nalézal v městě Barth na břehu Baltického moře. Rukopisně napsané PW/BR/23 mj. určuje, že šlo o válečného zajatce Barth. Jde o pozoruhodnou písemnost z války.
Přání k novému roku 1913
Pohlednice malíře Engelmüllera byla odeslána z pošty Wien 1 dne 30.XII.1912 v 10 hod. Adresátem byli manželé Štěpánovi v Hotelu Střebský v Pardubicích. Ten byl založen roku 1888 a dodnes budova stojí na Tř. míru č.68. Účelu už neslouží a jde o budovu vedle Hradeckých pekáren. Jak zásilka došla? Tehdy vyjížděl z Vídně mj. osobní vlak ve 20 hod., a to až do Liebau in Schlesien (dnes Lubovka v Polsku). Jde o stanici nedaleko českého Královce (ČD) u Žacléře. Tam vlak přijel ve 14 hodin. Tedy je jisté, že na Silvestra byl pozdrav už u adresátů.
Podací lístek na doporučený dopis
Podací lístky známe i z dnešních dnů. Ale co naplat, už tam poštovní úřednice nic nepíše, dělá to za ni elektronika. Není na škodu se podívat, jak to bylo před 104 roky v Červeném Kostelci. Podacích lístků bylo na archu několik a bylo možné je odtrhávat. V záhlaví byl také vytištěn státní znal monarchie. Text byl v češtině, avšak na rubu byl obdobný tisk v němčině. Pozoruhodné bylo datum denního razítka: 11.XI.11. Proto se asi tato rarita zachovala do dnešních dnů. Adresátem, jak je vidět, byl Josef Benaček Pardubice a číslo dopisu bylo 320. Odesílatel zaplatil tehdejších 45 haléřů rakouské měny za služby. Tolik vzpomínka na staré poštovní časy.
C. a k. polní prádelna
Dopis prošlý c. a k. polní poštou č. 521 má na razítku datum 22.října 1918. Tedy do konce války chybělo málo a týden to byl k ustavení Československé republiky. Na adresu Karlova ulice v Pardubicích psal syn otci Franzi Stefanidesovi. Ten pracoval jako strojník u firmy Elektro – Werke. Kaprál Josef Stefanides sloužil u polní parní prádelny č.56, která byla v sestavě II. pěší divize. Už vzpomínaná polní pošta 521 byla zřízena až v únoru 1917, ale není známo, kde to bylo. Jak je patrné, kaprál Josef korespondoval německy. Na ne právě čitelném razítku je inkoustovou tužkou napsáno Zens. (cenzurováno a parafa cenzora). Dá se předpokládat, že do Karlovy ulice došel dopis v době, kdy existence mladé republiky se asi počítala na desítky hodin.
Dopis z Moravan v lednu 1919
Byl odeslán dne 21.1.1919, ale kdosi na poště udělal chybu. Špatně přetočil letopočet a tak lze vidět, že je tam 1910. Uvedené razítko lze nalézt ve Votočkově monografii díl 16/I., str. 333, č. 1450. Velice zajímavá je skutečnost, že vedle čtyř známek již zaniklé monarchie je i měsíc stará čs. známka A.Muchy Hradčany. Uvedené rakouské známky bylo možno používat ještě do konce února 1919. Na lícní straně dopisu je adresa do Písku.
Shrnuto a podtrženo: jde o tehdejší zajímavost navíc s chybným datem na razítku.
