Karel Bezdíček (nar. 27.1.1888 ve Vídni), krejčí v Sezemicích, vstoupil do historické paměti národa jako praporečník roty „Nazdar“, který padl hrdinnou smrtí 9. května 1915 u vesnice La Targette ve francouzské Champagni. Pardubice uctily jeho památku pojmenováním ulice roku 1930 (vede jako spojnice Husovy ulice s ulicí Na Drážce). Sezemice uctily Bezdíčkovu památku pomníkem na hřbitově, jenž v úkrytu přečkal nacistickou okupaci. Je však obecně málo známo, že malíř František Kupka, od jehož narození v září m.r. uplynulo 100 let, jako člen pařížského Sokola a roty „Nazdar“ (jako K. Bezdíček) namaloval skicu k obrazu „Smrt praporčíka Bezdíčka a dobrovolníka Šíbala u Arrasu“, na něž se – ač abstraktní malíř – vrátil k realistickému zobrazení legionářského hrdinství. Kupka ve věku 43 let také prošel výcvikem v Bayonne (byl o 20 let starší než jeho spolubojovníci), ale musel opustit frontu předčasně kvůli omrzlinám a žloutence. Proto se nemohl osobně zúčastnit bojů o dobytí kóty 140 u Arrasu v květnu 1915. Z roty „Nazdar“ přežilo jen 75 mužů z 250. Válku ukončil F. Kupka v hodnosti kapitána a roku 1919 byl začleněn do uměleckého sboru při ministerstvu národní obrany, kde např. navrhl podobu Čs. válečného kříže 1914-18. Roku 1926 – bylo mu 55 let – obdržel nejvyšší francouzské vyznamenání – Řád čestné legie. Zemřel v Paříži roku 1957 a jeho urna je uložena v kolumbáriu hřbitova Pére-Lachaise v Paříži. Největší sbírku jeho obrazů v ČR vybudovala v Muzeu Kampa v Praze paní Meda Mládková.
Literatura:
P. Volf, Muž, který z ničeho udělal něco, týd. FÓRUM 24, s. 26–27.
