Historický exkurz První možností, kdy mohli občané Československa přijít k volbám ve 30. letech, se staly obecní volby, které napříč Československem proběhly v druhé polovině roku 1931 a v počátečních měsících roku 1932. Jednalo se o první hlasování po vypuknutí rozsáhlé ekonomické krize, která výrazně postihla nejen tuzemskou ekonomiku. Z tohoto důvodu také druhá vláda agrárního premiéra Františka Udržala termín voleb záměrně odsouvala. Představitelé vlády široké koalice, jak se tehdejší vládní koalice nazývala, totiž doufali, že dojde ke zmírnění hospodářské recese, a tím i ke snížení nebezpečí úspěchu krajně politických stran. Přání vládní koalice se nenaplnilo, naopak volby proběhly v období, kdy byly ekonomické obtíže nejvýraznější. Z taktického hlediska nebyly celkové výsledky napříč Československem publikovány, což premiér vysvětlil tím, že se jedná o místní záležitost každé obce. Celostátní výsledky tak lze pouze odhadovat, avšak celkově lze říci, že částečný propad zaznamenaly levicové demokratické strany, na druhou stranu se nepotvrdily obavy z výrazného posílení KSČ. Negativním výsledkem tak bylo posílení německé krajně nacionalistické DNSAP, která v pohraničních oblastech zaznamenala nárůst několika desítek tisíc hlasů. Výsledky obecních voleb neměly na celostátní politiku výraznější vliv, protože aktuální vládní koalice pokračovala do konce roku 1932, přičemž i v následujících letech fungovala zaběhlá praxe širokých koalic se zapojením německých demokratických stran.
Volby v Pardubicích
Pardubické obecní volby proběhly až 28. února roku 1932, tedy téměř na konci
povolené doby pro konání voleb. Na rozdíl od předchozích voleb parlamentních či
obecních byly provázeny na pardubické poměry mimořádně konfrontační kampaní.
Také do pardubických sálů, restaurací i veřejných prostranství se dostal nový způsob
předvolebního boje zaměřený především na útočení na politické oponenty či vyvolávání
přímých konfrontací. K této taktice se uchýlily především obě krajně politické
strany, které se v Pardubicích ucházely o mandáty v zastupitelstvu – Národní obec
fašistická a Komunistická strana Československa. Nejednou došlo k potyčkám a rušení
veřejného pořádku, což mělo za následek opakované zásahy ze strany četnictva.
Z kandidujících stran se do městského zastupitelstva dostali zástupci devíti nejúspěšnějších,
přičemž nejvíce hlasů získali sociální demokraté – 3386, což jim vyneslo
9 mandátů v městském zastupitelstvu. Na druhém místě se umístila také levicová
strana v podobě národních socialistů (3216 hlasů, 8 zastupitelů), následovaná
národní demokracií (2478 hlasů, 7 zastupitelů). Patrně největším překvapením se
stal úspěch Národní obce fašistické, která obdržela 2220 hlasů, což znamenalo zisk
6 mandátů. Následovali komunisté se 1756 hlasy (4 mandáty) a lidovci (969 hlasů,
3 mandáty). Do pardubického městského zastupitelstva se pak ještě dostali zástupci
živnostenské strany (870 hlasů, 2 mandáty) a trojice stran s jedním mandátem
– Nezávislé sdružení živnostníků v Pardubicích (411 hlasů), agrárníci (368 hlasů)
a Strana československého domova (224 hlasů). Kompletní složení městského zastupitelstva
a rozdělení 46 mandátů se občané Pardubic dozvěděli z obecní vyhlášky
vydané 2. března 1932.1
