Parlamentní volby v roce 1935 Historický exkurz Parlamentní volby do obou komor Národního shromáždění proběhly v pátek 19. května. V té době nikdo nemohl tušit, že se jednalo o poslední svobodné a demokratické hlasování v éře první republiky. Velkou zajímavostí bylo uzákonění povinné účasti ve volbách, podle tehdejšího právního systému teoreticky hrozila za neúčast na hlasování sankce. Zároveň se jednalo o dobu, kdy se bezpečnostní situace v Československu i v celé Evropě rapidně zhoršovala, a proto se volební účast vyšplhala až na téměř 93 procent. Pro sledované parlamentní volby začala platit mírně pozměněná pravidla pro získání poslaneckých či senátorských mandátů, protože minimální počet hlasů pro možnost získat křeslo v jedné z komor parlamentu byl stanoven na dvacet tisíc v jednom volebním kraji či na dvě stě tisíc v celostátním měřítku. Vládní koalice si od této změny slibovala větší volební zisk aktivistických stran národnostních menšin a otupení narůstajícího vlivu protičeských stran a hnutí v čele se Sudetoněmeckou stranou. Výsledkem však bylo spíše slučovaní menších stran do účelových koalic. Předvolební kampaň se u většiny stran nesla v konfrontačním duchu, přičemž nejhlasitěji vystupovaly strany národnostních menšin, které upozorňovaly na údajnou diskriminaci ze strany vládní koalice, a také slovenští nacionalisté. Velmi aktivně proti aktuální vládní koalici vystupovali také komunisté a čeští fašisté. Naopak vládní koalice se snažila voliče přesvědčit svými úspěchy, přičemž nejdiskutovanějším tématem se stalo překonání hospodářské recese a postupné oživování československé ekonomiky.
Volební výsledky znamenaly pro mnohé doslova šok, protože vítězem hlasování
do obou komor parlamentu se stala Sudetoněmecká strana. Henleinovi radikálové
totiž získali o několik desítek více hlasů než druzí agrárníci. Ti však díky složitému
systému přerozdělování zbylých hlasů nakonec získali o jedno poslanecké křeslo
více. Na třetím místě se ziskem více než 12 procent skončili sociální demokraté
následovaní čtvrtými komunisty. Ti byli poslední, kteří obdrželi více než deset procent
hlasů. Následovali národní socialisté, lidovci a slovenští nacionalisté. Velkou
porážkou skončilo volební klání pro českou pravici reprezentovanou Národním sjednocením.
Volby v Pardubicích
Na území soudního okresu Pardubice se 19. května otevřelo několik desítek volebních
místností, v samotném katastru města Pardubice to pak byly téměř tři desítky
volebních míst. Zaměříme-li se nejprve na větší území soudního okresu Pardubice,
tak se vítězi stali sociální demokraté, kteří získali více než 24 % hlasů, následovaní
Republikánskou stranou se ziskem necelých dvaceti procent. Třetí místo patřilo
národním socialistům (19 %). Výrazně nad celostátním průměrem se ocitlo Národní
sjednocení se ziskem 11,4 %. Následovali živnostníci (8,5 %) a šestí skončili komunisté,
kterým svůj hlas odevzdalo osm procent voličů. Celkově se v soudním okresu
k urnám dostavilo více než čtyřicet tisíc voličů.
V samotných Pardubicích byli nejúspěšnější národní socialisté před sociálními
demokraty. Národní socialisté získali téměř čtvrtinu všech odevzdaných platných
hlasů (přes 23 %), sociální demokracie obdržela také přes dvacet procent (21 %).
Na třetím místě se ve východočeské metropoli umístilo Národní sjednocení (19,7 %)
následováno živnostenskou stranou (11,7 %). Pátí se umístili komunisté se ziskem
mírně přes deset procent. Očekávaným výsledkem pak byl poměrně malý zisk
agrárníků s necelými pěti procenty. Za zmínku stojí ještě marginální volební zisk
Národní obce fašistické, což jen potvrdilo její úpadek.1
1 Odevzdaných platných volebních lístků bylo 17 587. Z toho jednotlivé strany získaly:
národní socialisté – 4161 hlasů – 23,66 %;
sociální demokraté – 3745 hlasů – 21,29 %;
Národní sjednocení – 3472 hlasů – 19,74 %;
živnostníci – 2050 hlasů – 11,66 %;
KSČ – 1762 hlasů – 10,02 %;
lidovci – 1126 hlasů – 6,40 %;
agrárníci – 852 hlasů – 4,84 %;
NOF – 326 hlasů – 1,85 %.
Výsledek voleb do parlamentu a senátu v Pardubicích 19. 5. 1935, Východ, roč. XVIII/1935,
č. 24 ze dne 24. května 1935, s. 2.
