Boháč, kterému vděčil i papež Úplatky, lichva, touha po moci a trochu charity. Nejbohatší muž historie Evropy Jakob FUGGER byl člověk mnoha tváří, narodil se před 565 lety. (Vyšlo v 5plus2 8. března 2024) Soupeření o evropské panovnické trůny se v době renesance odehrávalo v kulisách velkých finančních her. Však šlo nejen o nadvládu nad Evropou, ale i nad obchodem a zámořskými trasami. O moc soupeřily vlivné rody, které hledaly podporu u bohatých obchodníků a bankéřů. Za získané peníze zastavovaly vesnice, města i celé regiony. Příkladem může být volba Habsburka Karla V., který byl roku 1520 korunován jako císař Svaté říše římské, španělský král a tak dále – zkrátka panovník velké části Evropy, a jeho rodina vládla i zemím Koruny české a Uherska. Jeho zvolení kurfiřty tehdy prosadil právě nejbohatší z bohatých (pomineme-li neomezené vládce) – Jakob Fugger, německý bankéř, který do volby investoval částku 850 tisíc zlatých, což by se dnes dalo přirovnat ke stovkám milionů korun. Fugger se narodil 6. března 1459 v Augsburgu do německé kupecké rodiny, která obchodovala s bavlnou. Už ve čtrnácti letech se podílel na správě obchodních společností v Benátkách. Jak jeho zkušenosti a majetek rostly, začal s podporou evropských rodů, zejména Habsburků, které si „kupoval“ financováním jejich sňatkové politiky. Sledoval tím vlastní cíle. Panovníci mu své obří (dnes by se řeklo miliardové) dluhy spláceli často v naturáliích.
Tak se německý boháč dostal například ke správě evropských stříbrných a měděných
dolů – významné zisky získal například z krušnohorských dolů na Jáchymovsku,
pohádkové bohatství pak z okolí Banské Bystrice, kde těžil měď. Díky jeho úsilí
se právě dnešní Slovensko stalo v dobách renesance největším exportérem mědi
na světě, Fugger vyvážel do Ruska nebo přes přístav v Lisabonu do Indie.
Lichva jako obchodní artikl
Jeho neskutečné bohatství plynulo také z lichvy. Kromě panovníků půjčoval i papeži
a Vatikánu, přes církev a její dekrety díky tomu zlegalizoval lichvu jako obchodní
artikl. Zároveň svými penězi prosadil takové představitele církve, kteří pak začali
ve velkém kupčit s odpustky – ohromné sumy tisíců lidí za vykoupení se z hříchů
domnělých i skutečných donutily mnicha a reformátora Martina Luthera proti církvi
i Fuggerovi vystoupit. Luther byl pletichami se svědomím katolíků tak pobouřen, že
v roce 1517 sepsal Devadesát pět tezí, ve kterých zatratil Řím a zažehl protestantskou
reformaci.
Lidé Fuggera charakterizovali jako muže se semknutými rty a soustředěným pohledem.
Ve 40 letech se oženil s osmnáctiletou dcerou jistého významného kupce
a usadil se v rodném Augsburgu. V sídle, které dodnes patří k památkám města.
Boháč nechal postavit i nejstarší komplex sociálního bydlení v Evropě (někdy se
uvádí ve světě), tzv. Fuggerei – čtvrt, kde mohli bydlet katolíci, lidé pracující, kteří se
nikoli vlastní vinou dostali do finančních potíží. Toto bydlení funguje dodnes, ročně se
za byt platí symbolických 0,88 eura. Částka (v přepočtu) se nezměnila za posledních
500 let, stejně jako podmínka, že se nájemci musí za rodinu Fuggerů třikrát denně
pomodlit.
Celkové jmění Jakoba Fuggera odhadl americký novinář Greg Steinmetz na přibližně
400 miliard dolarů v dnešních penězích, což odpovídá několika bilionům korun.
Je to více než dvojnásobek jmění dvou nejbohatších mužů planety Billa Gatese
a Jeffa Bezose.
(jos)
Článek k výročí J. Fuggera (565 let od narození) zveřejňujeme i kvůli pardubickým
souvislostem k této bankéřské rodině, jež kromě Habsburků půjčovala i Pernštejnům.
Její příslušník Leopold byl ve 20. století nájemcem Larischovy vily v Pardubičkách
a jako letec bombardoval španělskou Guernicu za občanské války.
Jiří Kotyk
