Psal jsem o komunistickém odbojáři Ludvíkovi Tvardkovi. Proč se zmiňuji o něm? Tato žena ho má na svědomí. Ale od začátku: narozená 8.června 1922 v Nemošicích. Vychodila obecnou školu, tři třídy gymnázia v Pardubicích a dvouletou českou obchodní školu v Liberci. Domovsky byla příslušná do obce Drozdice. Zatím se zdá jako dobrá Češka, zatím. V lednu 1942 nastoupila jako úřednice v městské knihovně v Pardubicích, v polovině roku přeřazena do jejího německého oddělení. Byla zatčena 23. listopadu pardubickým gestapem. Byla vězněna v Pardubicích a v Terezíně, odtud převezena do Osvětimi a dalších táborů. Po osvobození se nevrátila do Pardubic, zotavovala se v nedalekém Kolíně. Zatčena byla 25. července 1945. Proč?
Udání: Oldřich Krampol zahynul v roce 1943 v Osvětimi. V lednu 1943 Pithartová vyzvěděla na Terezii Kalouskové z Kerhartic, kde se ukrývá její manžel, a kdo jej pomáhá ukrývat. V důsledku tohoto udání bylo zatčeno více lidí. Šest z nich přišlo o život: Terezie Kalousková, Viktorie Kroupová, Marie Pavlasová a Marie Pikulová – popraveny na Pankráci stětím, Josef Šimek v koncentračním táboře, Ludvík Tvardek byl zastřelen při zatýkání. Hlavní líčení se konalo 5.září 1946 u mimořádného lidového soudu Chrudim konaného v Pardubicích. Pithartová byla uznaná vinnou ze zločinu udavačství a zločinu proti osobám (paragraf 5 a7 dekret prezidenta republiky č.16 ze dne 19. června 1945). Odsouzena byla k trestu smrti a téhož dne v 18,39 popravena v Pardubicích.
Pramen: I. Pejčoch – J. Plachý: Ženy na popravišti, vyd. 2015 Cheb – Svět křídel
Poznámka redakce:
Podrobnější vylíčení kauzy J. Pithartové přinesly Zprávy KPP roku 2004, č. 5-6, s. 145-151 v článku M. Vostatka „Tragická postava Jarmily Pithartové“. Byla to již 2. poprava v Pardubicích po Emilii Přibylové (nar. 24.11.1891 v Kostelci n.L.), popravené za konfidenci 5.6.1946 v Pardubicích, jak dosvědčuje fotografie z fondu býv. ČSPB v SOkA Pardubice. Za možnost ji přetisknout děkuji Mgr. P. Mückemu. Publikace O. Lišky a kol. „Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-89“ (vyd. ÚDV Praha 2006) na s. 123 mylně uvádí jako místo popravy E. Přibylové Chrudim.
J. K.
