Z východočeského města Přelouč a jeho okolí pochází poměrně dost cestovatelů, kteří na přelomu 19. a 20. století, resp. počátkem 20. století, opustili na delší či relativně krátkou dobu (pouze několik let) svou vlast a strávili část života v dalekém zahraničí. Tradičně se uvádějí tato jména: Josef Topič (1848-1932), Alois Topič (1852-1927), Jan Vozáb (1861-1919), Bohuslav Jelínek (1875-1956) a Karel František Ludvík (1885-1944). Nejméně známý je z nich Josef Topič. Je to dáno tím, že na rozdíl od ostatních jmenovaných se do rodných Čech vracel jen výjimečně a jako jediný z nich zemřel v zahraničí, konkrétně na Novém Zélandu. V tomto článku se pokusíme shrnout, co je o něm známo. Nutno poznamenat, že dosud publikované informace v článcích z let 1925 a 1934 si někdy poměrně zásadně odporují.
Josef Topič se narodil 30. března 18481 v Přelouči (dle matriky v domě čp. 81)2 do rodiny rolníka a zahradníka Václava Topiče, měl pět sourozenců. Jedním z nich byl pozdější slavný „lovec ptakopysků“ Alois Topič (1852-1927).3 Na základě údajů v matrice dále zmiňme Václava (1850), Marii (1853) a Františka (1855) Topičovy. Jejich matka se jmenovala Anna, za svobodna Formánková. Josef vystudoval obecnou školu v Přelouči, reálku v Kolíně (1861-1864)4 a Pardubicích. Pokračoval na Vysoké škole technické v Praze v oboru chemie. Pracoval jako technický úředník v cukrovarech (Opatovice nad Labem, Přelouč, Kolín).
Existují dvě různá svědectví ohledně jeho cestování. Podle článku F. K. Rosůlka z vlastivědné čítanky Našim i cizím z roku 1925 odjel 10. října 1874 parníkem Humboldt přes La Manche, 21.11. přejel rovník a 1.12. byl u Brazílie. Po krátké odbočce na Trinidad pokračovala loď k mysu Dobré naděje (zde strávil Topič Vánoce). Pak obeplul Austrálii a přistál na Novém Zélandu – 28.1.1875 ve Wellingtonu. Vystoupil ale až 2.2.1875 v dnešním Foxtonu a hned poslal rodičům dopis, psal i o krásné přírodě. Do pralesa nešel, bál se domorodců. Měl v plánu postavit si vlastní stan, evropským způsobem si vařit a malovat nápisy nad krámy obchodníků. Hlavně se chtěl živit jako zahradník. To mu však ale příliš nevyšlo a tak roku 1882 byl již v Severní Americe, kde plul po řece Mississippi. 21.7.1882 byl v New Orleansu a 25.7. v Houstonu. 4.8.1883 pobýval v San Antoniu v Texasu. 2.5.1884 ale byl v Port Saidu v Egyptě a 22.6.1884 se usadil v Sydney. 10.12.1886 pak žil v Palmerstonu na Novém Zélandu (jedná se o město Palmerston North), kde koupil hospodářství, pěstoval zeleninu, choval dobytek a drůbež. 5.5.1889 se ve svých 41 letech oženil s dívkou z českých rodičů a finančně si tím pomohl. Od roku 1907 bydlel v Hyma Tange nedaleko Palmerstonu a opět měl svou farmu. Sbíral a lisoval květiny, hlavně kapradiny a posílal je přátelům a školám do Čech. V roce 1909 dokonce vystavoval na výstavě v Palmerstonu živé kapradiny, které sám vypěstoval v květináči.5 Zemřel 27. května 1932 ve věku 84 let.
Existuje jeho jediná známá fotografie (viz níže), kde je zachycen s rodinou (manželka Elisabeth6 a tři děti).7 Měl dle zdrojů dvě dcery a syna.8 Naposledy bydlel na adrese 119 Albert Street Palmerston, 29.5.1932 ve 14.15 odtud odešel smuteční průvod do St. Patrick Church a nakonec byl (jak uvádí výtisk novin Manawatu Evening Standard z 28.5.1932) pohřben na Palmerston North Cemetery. Výtisk těchto novin roku 1934 věnoval do přeloučských muzejních sbírek p. Topič z Vyšehněvic.9
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12/2019
6 MMP, fond Tisky, sign. T 167, Noviny Manuwatu Evening Standard, 28.5.1932, nestr.
7 Srov. ROSŮLEK, Karel František. Bratři Topičové – australští lovci. Našim i cizím, s. 94 či MMP, fond Fotografie, sign. FA-P 883.
8 John, Jaromír. Topičovo australské dobrodružství: příhody českého lovce ptakopysků, s. 9. Dohledat k nim více podrobností je nad možnosti tohoto článku.
9 Přírůstková kniha MMP z let 1902-1976, nestr., přír. č. 2182a. Zřejmě se jedná o Václava Topiče, viz dále.
1
J. V. Flos uvádí omylem datum 29.3.1848. Srov. FLOS, J. V. Josef Topič, australský lovec. Krajem Pernštýnův, 1934, roč. 14, s. 150.
2 Autor tohoto článku uvedl ve své starší brožuře zřejmě chybně čp. 84. Srov. Pešta, Matěj. Slavní přeloučští rodáci a obyvatelé :od středověku do konce 19. století. Přelouč: Kulturní a informační centrum města Přelouče, 2019, s. 5.
3 Více viz John, Jaromír. Topičovo australské dobrodružství: příhody českého lovce ptakopysků. Praha: Melantrich, 1939. 174 s.
4 ROSŮLEK, Karel František. Bratři Topičové – australští lovci. Našim i cizím, Pardubice, 1925, s. 93
5 Tamtéž, s. 93-97. Dále srov. Městské muzeum Přelouč (MMP), fond Slavín, složka Josef Topič.
