*15. 2. 1842 v Chrudimi †30. 1. 1901 v Pardubicích Narodil se v Chrudimi. Národní školu navštěvoval v Hlinsku a právnická studia na univerzitě v Praze. Soudní praxe konal v Liberci, advokátní pak v Holicích. V Pardubicích si v roce 1877 otevřel vlastní advokátní kancelář. Několik let byl členem pardubického obecního zastupitelstva a ředitelem Městské spořitelny v Pardubicích. Celoživotní láskou mu byla hudba. V Praze navštěvoval Smetanův hudební ústav a byl tedy žákem samotného hudebního génia. S Bedřichem Smetanou udržoval Hruš přátelské styky a dokonce zorganizoval 20. 4. 1873 jeho pardubické vystoupení. V Pardubicích se dlouhodobě účastnil spolkového života. Působil aktivně ve spolcích Pernštýn a Ludmila. Od roku 1872 pak pěvecký sbor Ludmila vedl. Byl také režisérem Ochotnického spolku, stál u zrodu Stenografického klubu a přispíval do regionálních časopisů Pernštýn a Posel z východních Čech. Zemřel v Pardubicích roku 1901.
Rodina
V sedmdesátých letech 19. století žil Leopold Hruš úspěšným pracovním a bohatým
kulturním životem. Ve svých 34 letech se seznámil s dcerou majitele realit
Vacslava Kraulika, mladičkou Karolínou Kroulíkovou, a jako 17letou si ji 10. února
1877 vzal.
V manželství se po deseti letech 26. května 1887 narodila dcera Filipína a o dva
roky později 6. února 1889 Dorotea. Obě dcery zemřely jako svobodné a bezdětné.
Po smrti Filipíny „přijímá Okresní soud v Pardubicích dne 13. května 1947 dědickou
přihlášku JUDr. Josefa Pospíchala učiněnou z poslední vůle ze dne 19. března
1947“.
Veškerý majetek, pečlivě sepsaný v závěti včetně domu na dnešní Třídě Míru
a finanční hotovosti, byl během krátké doby předán soukromým osobám, institucím,
ústavům a církvím.
Manželka: Karolína *14. 3. 1859, †19. 4. 1934
Dcery: Filipína * 26. 5. 1887, † 2. 5. 1947 – Dorotea *6. 2. 1889, †28. 1. 1946
Rodinný portrét
Známosti Leopolda Hruše v uměleckých kruzích vedly k rozhodnutí vytvořit
rodinný portrét paní Karolíny Hrušové a obou dcer Filipíny a Dorotey.
Tomáš Wurst, Nemošice:
JUDr. LEOPOLD HRUŠ
ADVOKÁT A ORGANIZÁTOR HUDEBNÍHO ŽIVOTA
Autorem portrétu se stal velice významný profesor pražské Akademie Vojtěch
Hynais (*14. prosince 1854, † 22. srpna 1925), tvůrce nové opony Národního divadla.
Na jaře roku 1896 namaloval dvě skici a děkovným dopisem 14. června za jejich
navrácení upřesňuje další postup a posečkání se samotnou cestou do Prahy. Obraz
byl ve stejném roce dokončen.
V roce 1898 uspořádala Krasoumná jednota
pro Čechy v Praze uměleckou a v roce 1899 výroční
výstavu. Na obou akcích byl obraz s laskavým
svolením rodiny vystaven a zaujímal význačné
místo mezi prezentovanými díly.
Po smrti Filipíny byl obraz v závěti darován Národní
galerii a jeho odhadní cena byla 65 000,- Kčs
(1947).
Rozměry díla – výška 50 cm, šířka 61 cm
Materiál – plátno. Technika – olej.
Značení – vpravo dole: V. Hynais 1896
Sbírka umění 19. století a klasické moderny.
Inventární číslo – O 4986
Hudba – jeho životní láska
Leopold Hruš byl celoživotním milovníkem umění a zvláště hudby. Šlechetná
a přímá povaha si získávala každého, s nímž se seznámil. Vynikal duchem nad jiné
vzácným a všestranným přehledem. Byl jedním z nejstarších žáků a pamětníků
Smetanových. Jeho smrt ukončila sepsání memoárů a veřejnost tím přišla o mnoho
zajímavostí ze života Bedřicha Smetany. Sám ovládal hru na violoncello a byl výborným
pianistou. Město Pardubice mu bylo vděčné za organizaci celého hudebního
života. Mnoho mladých umělců mu děkovalo za přispění jejich dráze.
Jako spisovatel byl neúnavným spolupracovníkem hudebních listů Dalibor, kam
pravidelně přispíval. Tento týdeník otiskl 2. února 1901 velice obsáhlý nekrolog
o úmrtí Leopolda Hruše psaný Mojmírem Urbánkem.
Příloha:
V „Památníku zpěváckého spolku Pernštýna v Pardubicích“ z roku 1911 od
J. Havlína jsou na s. 38–39 publikovány dva dopisy B. Smetany L. Hrušovi, které
otiskujeme.
1/ Mnohovážený příteli!
Vaše přání jsem vyplnil. „Modlitba dívek“ z Braniborů se z partitury vypisuje.
Jakmile to bude hotovo, odešlu to ihned na Vaši adresu.
Že jsem na Vaše psaní od září neodepsal, byla příčina, že jsem byl na feriích dole
v Čechách, v Šumavě atd., a když jsem se navrátil zpět do Prahy a Vaše druhé psaní
natrefil, kde mě zvete k sobě, tak jsem to odkládal až do dneška.
Četl jsem, že koncert velmi dobře dopadl, myslím, že to vždy bude skvělý výsledek
míti, když se té věci Vy ujmete, co vzdělaný znalec hudby. My zde trpíme nemocemi
skorem všech členů zpěvohry, tak že repertoár vázne.
Navštivte nás brzo v Praze, snad až k některému z filharmonických koncertů.
S operou „Libuší“ jsem hotov, byla to namáhavá, těžká práce.
S poručením vážené paní matce znamenám se srdečným pozdravem vždy Vám
oddaný Bedřich Smetana.
V Praze, dne 2. října 1872
2/ Velectěný příteli!
Děkuji srdečně za Vaše pozvání, ale dnes nemohu určit den, který bych mohl
u Vás stráviti. Nemohu se vzdáliti pro samé řízení divadelních záležitostí. Noví členové
se přijímají, zkoušejí se, mají debutovat atd. atd. Jest-li bych mohl odejít, tak by
to jenom buď na velikonoční neděli, aneb den nato v pondělí mohlo být, aneb týden
později, tu neděli 20. dubna.
Každým pádem mohu Vám to později určitě teprve oznámiti. Odpusťte škrábanici
moji, ale mám naspěch. Tedy na shledanou. Moji úctu paní matce.
S veškerou úctou Vám oddaný Bedřich Smetana
V Praze, dne 31. března 1873
Koncert se uskutečnil 20. dubna 1873. Druhý dopis získal J. Havlín v opise od
baronky Alžběty z Dillerů z Krakova.
J. Kotyk
Poznámka redakce:
Z velkého množství materiálu, který vlastní pan Wurst, bude v roce 2024 vydána
brožura AB-Zet.
Dům rodiny




