Ve Zprávách KPP jsou čas od času otiskovány kapitoly z díla RNDr. Ing.
Theodora Petryšína, věnovaného Ing. Janu Kašparovi. Rukopis práce před časem
věnoval Petryšínův syn Společnosti Jana Kašpara a ta dílo posléze předala
Východočeskému muzeu. Petryšínův původní rukopis vznikal snad koncem
šedesátých let minulého století a jeho autor se někdy v té době pokusil o jeho
vydání ve Státním nakladatelství technické literatury. Jak se mi Th. Petryšín
při jednom z rozhovorů zmínil, práce měla naději na vydání, avšak redaktorka
nakladatelství, která ji měla na starosti, zahynula při autonehodě a z vydání
sešlo. Novou příležitost dostal Theodor Petryšín až po roce 1990. V době přípravy
rukopisu k vydání však vážně onemocněl a dílo nakonec nebylo vytištěno.
To, co Petryšínův syn věnoval Společnosti J. Kašpara, je novější verze rukopisu.
Měl jsem kdysi od Theodora Petryšína půjčenou malou část jeho původního rukopisu, a ten se v detailech lišil od práce, která se dostala do rukou Společnosti J. K.
Z původního rukopisu se zachovalo několik málo listů, většinu díla pan Petryšín upravil.
Při přípravě rukopisu do tisku po roce 1990 byly do rukopisu zaneseny opravy
a úpravy kohosi, kdo provedl redakci díla. V původním rukopisu mne tehdy zajímaly
hlavně vztahy Ing. Kašpara s redaktorem Kalvou.
Petryšínova práce v původním provedení byla jednou z prvních, která se věnovala
výlučně příběhu prvního českého aviatika, nikoli české aviatice v širším pohledu.
Dr. Ing. Petryšín v rukopisu rámcově zaznamenal dění ve světě i v českých zemích,
avšak důraz je kladen právě na příběh Ing. Jana Kašpara. Autor vycházel z dobového
tisku, ale také z jakýchsi poznámek svého otce. Ty by možná byly velmi zajímavé,
není mi však známo, zda se dochovaly. Tyto poznámky by snad pro nás mohly být
dosti důležité už proto, že k prvním týdnům Kašparovy práce v letectví (od podzimu
1909) nemáme přímé doklady. Vše odvozujeme z dokladů nepřímých nebo z tiskových
zpráv vzniklých s odstupem měsíců nebo z pozdějších vzpomínek pamětníků.
A ty nemusejí být zcela spolehlivé.
V obou verzích rukopisu Theodor Petryšín vycházel z toho, že Jaroslav Kalva
a Jan Kašpar se spřátelili dávno před tím, než se Kašpar začal zajímat o letectví. Mělo
k tomu dojít snad již okolo roku 1904. To jsem považoval za Petryšínovo důležité zjištění.
O něco později, než jsem mohl nahlédnout do Petryšínova rukopisu, jsem však
ve fondech tehdejšího Muzea tělesné výchovy a sportu nalezl nepublikované Kalvovy
poznámky. Z nich vyplynulo, že se s Kašparem (prostřednictvím barona Krause) seznámil
až někdy na samém počátku roku 1910. To ovšem znamená, že se Th. Petryšín
mýlil a leccos z toho, co je o vztahu obou mužů v jeho rukopisu uvedeno, nemusí
odpovídat skutečnosti.
Ve Zprávách 7–8/2025 (strana 276 až 278) je z Petryšínova rukopisu otištěna
kapitola Kašpar letí. Začíná slovy: „Kalvův článek v Národní politice nadepsaný „První
Čech nad českou půdou“, jakož i několik fotografií z Kašparových letů, pořízených neúnavným
fotografem Josefem Deylem z Pardubic, zveřejněných v časopisu „Sport a hry“
a článek v místních novinách „Neodvislé listy“ oznamovaly, že Kašpar dne 16. dubna
1910 odpoledne vzlétl ve výši asi 20 metrů a přelétl 2 km dlouhé letiště, pak po zatáčce
a letu na uzavřeném okruhu přistál na místě vzletu poblíž hangáru.“
Pokud otevřeme Národní politiku ze 17. dubna 1910, skutečně v ní najdeme zprávu
o prvních Kašparových úspěšných letových pokusech. Pravda, zpráva má trochu
jiný titulek, než uvádí Petryšín. „První vzlet českého aeroplanu se zdařil! Z Pardubic,
dubna. (Pův. telef. zpráva.) V úterý dne 12. t. m. o 5. hod. odpolední a dnes v sobotu
o 11. hod. dopolední vznesl se inženýr Kašpar na vojenském cvičišti pardubickém
na aeroplanu svého vynálezu 20 až 25 metrů do výše a uletěl 2 kilometry bezvadně
ve vzduchu. Oznamujeme tento potěšitelný fakt širší veřejnosti, ježto osvědčilo se první
létadlo prvního českého vynálezce v království Českém plnou měrou. V Pardubicích
jsou nyní 2 létadla: jedno létadlo vlastní konstrukce inž. Kašpara, druhé originál
Bleriotovy soustavy. Druhý stroj inženýra Kašpara, jenž při prvním pokusu se poškodil,
se opravuje. Při velkém zájmu sportovního obecenstva pardubického o tyto pokusy nepochybujeme, že Pardubice budou v království Českém prvním městem, v němž konati
se budou vzlety s létadlem českého vynálezu.“ Byla to vůbec první zpráva Národní
politiky o Janu Kašparovi a jeho leteckých snahách. Ale: Původní telefonická zpráva…
Byla to skutečně zpráva do redakce Národní politiky? Přímo z Pardubic? Kdo ji do
redakce podal? Nebo to byla telefonická zpráva přítele Heinze?
Porovnejme zprávu Národní politiky se zprávou Národních listů z téhož 17. dubna
(částečně kráceno). „V Pardubicích pracuje už delší dobu, vzdálen zvědavých zraků,
v aviatice inženýr Kašpar. Pracuje dvojím směrem: jednak jako konstruktér, jednak jako
praktický aviatik. Poněvadž inž. Kašpar není z lidí, kteří jdou do novin dříve, než mají
positivní výsledky, musíme se tu omeziti při zprávě o jeho činnosti na slechy, které jsme
pochytili od jeho bývalých kolegů z techniky. Podle jejich vypravování inž. Kašpar věnuje
svou pozornost aviatice už drahnou dobu; zájem o ni ho vedl i do Francie. Vrátiv se do
Pardubic, pracoval theoreticky v aviatice, čehož výsledkem jest jeho vlastní konstrukce,
s níž pokročil až ke skutečným pokusům létacím. Současně však koupil i Blériotův
monoplan, na němž chtěl se vycvičiti v létání.
Včera byl inženýr Kašpar odměněn za svou námahu, sklidiv pěkný úspěch prozatím
jako pilot, úspěch ovšem neobyčejně cenný, neboť jest první Čech, který létal. Úspěch
konstruktérský bude bohdá následovati. Z Pardubic s námi sdělil včera baron Kraus
toto: Dnes o 11. hod. dopol. se vznesl inž. Kašpar na Blériotově jednoplošníku do výše
20–25 m a proletěl dráhu asi 2 km. Jest to první Čech, který letěl nad českou půdou.
V Pardubicích jsou dvě létadla. Jedno systému inž. Kašpara, které bylo poškozeno onehdy
při pokusech, druhé (originálního Blériota) dnes použil. Pardubice už mají čest, že na
jejich půdě létal první Čech, a mají všechnu naději, že se stanou metropolí české aviatiky.“
Sportovním redaktorem Národních listů byl Vilém Heinz, Kalvův blízký přítel.
Je pravděpodobné, že se s Kalvou o zprávu podělil. A zdá se, že do zprávy Národní
politiky se „vloudily“ jisté nepřesnosti. Přeslechnutí v telefonu? Kalva však patrně
cosi o dění v Pardubicích věděl, Národní politika byla z mála novin, které zaznamenaly
již první pokusy s novým Blériotem XI ze dne 12. dubna. A jen na okraj, Národní
listy Kašpara a jeho letecké snahy zaznamenaly dříve než Národní politika, poprvé již
února 1910, byť pouhou zmínkou, bez bližších údajů.
Nahlédněme také do listu Sport a hry, který 19. dubna 1910 otiskl zprávu téměř
stejného znění jako Národní listy. A připojil dvě fotografie: Kašparův portrét a k tomu
snímek jeho neúspěšného letadla Kašpar systém Kašpar. Týž snímek, který časopis
otiskl již 15. března toho roku.
Zprávu o Kašparově úspěšném letu v sobotu 16. dubna přinesla ovšem jako první
pardubická Osvěta lidu. Vyšla v sobotu 16. dubna v odpoledních hodinách, a tak byla
s to otisknout zprávu naprosto aktuální, byť krátkou.
„Aeroplan v Pardubicích. Známý sportsman inženýr p. Kašpar v Pardubicích pořídil
sobě létadlo systém Bleriot, kterým s velkým úspěchem podniká pokusné vzlety na vojenském
cvičišti. Tak ve středu dopoledne podařilo se mu lehce po kratičkém rozběhu stroje
vznésti se po dvakráte do výše 12–16 metrů a letěl několik set metrů a včera v pátek, kdy
po uklidnění větru v pokusech pokračoval, vznesl se, ač pracoval s vrtulí pro tento stroj se nehodícími, několikráte. (Dnešní zkouška se zvláště vydařila. Pan inženýr se vznesl
do výše aspoň 30 metrů a přeletěl skoro celé cvičiště. Redakce.)“ Neodvislé listy téhož
dne zaznamenaly pokusné lety v pátek 15. dubna, nikoli ještě onen první „oficiální“
let ze soboty 16. dubna.
K okruhu nad cvičištěm, Theodorem Petryšínem zmiňovanému, nedošlo již 16.,
ale až 26. dubna 1910.
Další noviny, které již 17. dubna přinesly zprávu o Kašparových leteckých pokusech,
byl Prager Tagblatt. Ten měl nepochybně zprávu přímo z Pardubic, avšak uvedeného
dne psal jen o prvních pokusech v týdnu před 16. dubnem. Let ze 16. dubna
ještě nezaznamenal. Postupně se v následujících dnech přidávaly další noviny, které
většinou přebíraly zprávu z Národních listů či Národní politiky. Některé německé
a též některé lokální noviny české o Kašparovi mlčely. Není potřeba se tomu věnovat
dopodrobna.
Je zřejmé, že Petryšínova práce není vždy přesná. Co je v ní cenné, jsou místopisné
poznámky. Z nich je patrné, že Theodor Petryšín pocházel z Pardubic a že město
v jeho dřívější podobě důvěrně znal.
Jaroslav Kalva se s Ing. Janem Kašparem skutečně spřátelil, avšak poněkud později,
než by vyplývalo z Petryšínova rukopisu. Patrně k tomu došlo až po aviatikově
prvním veřejném vystoupení v Pardubicích dne 19. června 1910. O jejich přátelství
vypovídá dochovaná obsáhlá korespondence. A Kalva pak nejednou Ing. Kašpara
doprovázel na veřejné vzlety.
