Národní obec fašistická (NOF), jejíž Vůdce R.Gajda v únoru 1935 musel odsedět dalších 14 dní za prohřešek proti zákonu na ochranu republiky a jejíž Fašistické listy byly v březnu úředně na půl roku zastaveny, konala 5. března 1935 v hostinci A. Štěpánka v Dašicích (čp. 58) důvěrnou schůzi. Jejím svolavatelem byl Josef Kovář ml. ze Zminného. Referovat měl redaktor J. Kozel z Kyšperka (dn. Letohradu), ten však nevystoupil. Přítomno bylo jen 12 lidí.11/ 17. března pak NOF v Pardubicích pořádala důvěrnou schůzi ?na Rybárně? u Matičního jezera,jejímž svolavatelem byl Josef Kovář ze Zminného (čp.16).
Přítomni byli Josef Stárek, Josef Hradil a František Forman z Pardubic, Č. Slabý z Ředic, Č. Štěpánek z Rosic n. L., J. Pohorský a K. Hrubý z Chotče, J. Půlpán z Komárova, F. Kolín z Časů, Jan Kašpar a F. Holub z Kladiny, K. Pánek ze Sezemic, F. Horáček z Podůlšan a J. Kožený z Křičeně, celkem 15 lidí. Šlo zřejmě o nejagilnější fašisty a náčelníky místních jednot NOF.12/ V březnu narůstala i schůzovní agilnost Národního sjednocení (NS) na okrese. 20. března se v hostinci „U Šafaříků“ v Sezemicích sešlo 400 lidí na veřejné schůzi NS, jejímiž svolavateli byli F. Opletal (čp. 300) a Josef Rudolf (čp. 259), bývalí aktivisté NOF. Jako řečníci vystoupili tajemníci NS z Prahy J. Hahn a J. Pavlas a V. Vážný z Pardubic. Právě mezi ním a přítomnými došlo k potyčkám a vřavě (proti Vážnému vystoupil dělník J. Richter, člen KSČ), takže schůze musela být rozpuštěna pro hulákání a nastalou vřavu.13/ Na schůzi NS v Cholticích na Přeloučsku (v hostinci U Mikanů) se 28. 3. sešlo 250 lidí. Svolavatelem byl důvěrník NS v obci ing. L. Sedláček. Předsedal F. Sikáček, učitel z Přelouče, řečnili tajemník NS z Pardubic J. Petr a MUDr. F. Novotný z Chrudimi, disident NOF. Ten vychvaloval Mussoliniho a srbského krále Alexandra a národní program bloku NS. Český člověk je zklamán socialistickými stranami, protože proletářští vůdcové jsou rozmařilí. Východiskem a řešením bude stavovský stát.
Tajemník J. Petr citoval slova poslance J. Stivína14/ o soumraku socialismu.15/ Okresní úřad v Pardubicích zakázal po výtržnostech v Sezemicích z 28. 3. ohlášenou schůzi NS v Ostřešanech 6. 4. z obavy před novým rušením veřejného pořádku.Okresní přednosta konstatoval v dopise prezídiu Zemského úřadu v Praze, že „při schůzích NS dochází k výtržnostem, jež snadno mohou týt přeneseny na ulici.“16/ 13. dubna proběhly veřejné schůze NOF v Ostřetíně, H. Rovni a Komárově. V Ostřetíně přišlo do hostince J. Kmenta (čp. 40) 112 osob, schůzi svolal domkář Ant. Kopecký (čp. 35). Hlavními řečníky byli rolník F. Levinský ze Stradouně u V. Mýta a dělník Jan Pitřík z Holic. Do schůze se chtělo neúspěšně dostat 44 komunistů.
V Horní Rovni v hostinci A. Kaplana se shromáždilo 140–150 lidí. Schůzi svolal dělník Josef Shejbal (čp. 15), který na schůzi uvedl hlavního řečníka – redaktora F. Kozla z Kyšperka (dn. Letohradu). V Komárově se sešlo na svolání domkáře F. Daviny (čp. 38) do hostince F. Koženého jen 6 lidí,schůze se proto nekonala.17/ 17. dubna byla rozpuštěna důvěrná schůze NOF ve Velinách svolaná tesařským pomocníkem Josefem Potočkem (čp. l) do hostince F.Horského (čp. 21). Měli zde vystoupit redaktor „Hlasu pravdy“ Kozel z Kyšperka a rolník F. Levinský ze Stradouně. Rozpuštěna byla i důvěrná schůze NOF „U černého koně“ v Holicích. Přišlo na ni asi 600 lidí. Schůze byla rozpuštěna pro zranění hlavy rolníka Hese z Ostřetína pivní sklenicí od J. Kašpara z Kladiny. Téhož dne v listu „Národní fronta“ č. 40 zval škpt. v. v. A. Šulc na předvolební říšský sněm NOF 28. 4. do Římské ulice na Vinohradech (Hasičský dům). V tomtéž čísle zaútočil gen. dr. B. Konopásek v článku „Diplomatický souboj dvou rušitelů míru“ (s. 2) na politiku SSSR a hitlerovského Německa a bezzubý pacifismus Společnosti národů.Napadl vystoupení M. Litvinova (Finkelsteina), kterého charakterizoval jako „vůdce loupežných zločinců, který si dosud neodpykal svůj trest z účasti na zavraždění 32 úředníků banky v Tiflisu“ (rozuměj podíl na tzv. Kobových expropriačních akcích ve prospěch bolševické strany – Koba byla revoluční přezdívka J. V. Džugašviliho-Stalina) a pokračoval: „Dnes už všechny ty žvásty vysoké politiky židozednářské neplatí, minula éra poraženeckého pacifismu.“ V závěru článku gen. Konopásek napadl realisty (tj.přívržence T. G. Masaryka) za ostrou a nespravedlivou kritiku carismu (např. v Masarykově „Světové revoluci“) a položil otázku: „Proč nepranýřují s týmž důrazem mravní schátralost sovětské vlády?”
Poznámky:
11) Pres. spis 313 ze 7. 3. 1935.
12) Pres. spis 359 ze 17. 3. 1935, relace komisaře O. Havlovice.
13) Pres. spis 425 z 29. 3. 1935, relace kancelisty Vocilky.
14) Josef Stivín (1879–1941), sociálně demokratický politik, novinář a publicista,
10 let předseda Poslanecké sněmovny ČSR, v letech 1911–38 šéfredaktor Práva lidu.
15) Pres. spis 428 z 30. 3. 1935.
16) Pres. spis 464 z 5. 4. 1935.
17) Pres. spis 512 z 16. 4. 1935.
18) Pres. spis 513 z 18. 4. 1935, hlášení akt. taj. K. Vocílky.
19) Četnická stanice v Holicích 28. 4. 1935 Okresnímu četnickému velitelství v Pardubicích.
Pokračování
