V létě roku 2025 uspořádalo přeloučské
městské muzeum (nyní fungující pod hlavičkou
Kulturního a informačního centra města Přelouče)
výstavu s názvem Ze sbírek přeloučského cestovatele
Karla Šmída (1948–1999). Výstava připomněla
osobnost a dílo přeloučského (poněkud
neprávem polozapomenutého) cestovatele Karla
Šmída. Tento rodák z Karlovarska se v 60. letech 20. století přestěhoval do Týnce nad Labem a od
roku 1982 žil v Přelouči. Byl významným a uznávaným
afrikanistou, cestovatelem a sběratelem.
Afriku a Orient propagoval přes cestovatelské
kluby, kterým se věnoval celý život (například
v Přelouči to byl Orient Club). Stal se také zakladatelem
sdružení cestovatelů GLOBE, které mělo
sídlo v Náprstkově muzeu v Praze. O cestování
a Africe rozsáhle přednášel a publikoval.
V Přelouči se podílel už v 80. letech 20. století na vzniku expozice cestovatelů
v místním městském muzeu, v roce 1994 uspořádal zajímavou akci Jurta (propagovala
Mongolsko) a roku 1999 se stal jedním ze zakladatelů informačního centra INFAK.
V letech 1983–1991 byl také členem redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka.
Karel Šmíd od mládí sbíral předměty týkající se Afriky a dalších oblastí. Část
své sbírky věnoval už v 90. letech 20. století přeloučskému muzeu, většina se do něj
dostala darem od rodiny roku 2020. Na výstavě byly prezentovány jak větší předměty
(tam-tamy, stoličky, kultovní sošky či tykve), tak i pohlednice, sbírka mincí
či tisky dokumentující Šmídovu činnost od 60. do 90. let 20. století. Nechyběla uniforma
strojníka Československé plavby labské, kde Karel Šmíd do roku 1991 pracoval.
Rodina Karla Šmída zapůjčila na výstavu rozsáhlou sbírku mincí z Afriky. Celkem
bylo k vidění více než 40 větších exponátů, mnoho tisků a fotografií, které dokumentují
život a dílo tohoto významného přeloučského (nejen) afrikanisty.
Článek o Karlu Šmídovi napsal autor těchto řádků pro Přeloučský Rošt již roku 2021. Některé informace ale byly zjištěny až po jeho publikování a ty nyní můžeme
doplnit. Například ve svém životopisu z konce 90. let 20. století (nachází se v Muzeu
Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, pobočce Západočeského muzea v Plzni) Šmíd
uvádí, že ještě než se přestěhoval do Týnce nad Labem, žil také v Dobříši, Praze
a Lánech u Kladna. „Po uvolnění totalitního dohledu“, jak sám píše, absolvoval v letech
1983–1986 obor Základy společenských věd pod vedením profesorů FF UK a později
studoval též na různých seminářích a kurzech ekonomii, marketing či zahraniční politiku.
V mládí se věnoval sportu (dokonce i plachtařskému) a ochotnickému divadlu.
Před rokem 1989 pomáhal krajanům v zahraničí tím, že na jeho adresu chodily jejich
články a reportáže a ty pak byly publikovány pod cizím jménem. V roce 1992
vznikl film televizní dokument Má láska Afrika, kde Šmíd prezentoval svoji činnost.
Osobnost Karla Šmída a činnost Orient Clubu a jeho předchůdců je velmi zajímavá
a mohlo by jít i o téma na bakalářskou či diplomovou práci. Podkladů se díky Šmídově
pečlivosti dochovalo značné množství.
Použitá literatura:
KOTYK, Jiří. Za Karlem Šmídem. Zprávy Klubu přátel Pardubicka, 1999, roč. 34,
č. 9–10, s. 303–304.
PEŠTA, Matěj. Přeloučský cestovatel Karel Šmíd (1948–1999). Přeloučský Rošt, 2021,
roč. 31, č. 3, s. 22–23.
