Při studiu pramenů k připravované knize o Lovčím zámečku v Rábech (1882)
Dr. Richarda Drasche-Wartinberg, od jehož narození 18. 3. 1850 letos uplynulo bez
jakéhokoli veřejného připomenutí 175 let, jsem narazil na opravdový informační
poklad ve fondu Velkostatek Pardubice 1494–1952, o který se stará Státní oblastní
archiv Hradec Králové, archivní oddělení v Zámrsku. Dle aktualizace archivní pomůcky
z roku 1963 se 4.117 inventárními čísly obsahuje 246 běžných metrů archiválií
(1.527 knih, 1.458 kartonů a 661 map i plánů).
Je zřejmé, že archiválie z období let 1881–1920 dosud nebyly systematicky
a kriticky prozkoumány, neboť přinášejí zcela odlišný obraz působení barona
Dr. Richarda Drasche-Wartinberg (1850–1923) na Pardubicku, než traduje stále
převládající obecné mínění, jehož paradigma se opírá o dobové novinové články
převážně bulvárního charakteru s politickým podtextem boje proti zastánci monarchie
(voleného do okresního zastupitelstva a zemského sněmu) a „dravému cizákovi“,
jak byl aktivisty Muzejního spolku z Pardubic a nepřáteli tehdejšího státního zřízení
Rakousko-Uherska nazván v dobovém tisku1. Byl a dosud stále je prezentován jako
ziskuchtivý velkoprůmyslník, jemuž v roce 1963 autoři archivní pomůcky k pardubickému
velkostatku dali socialistickou nálepku „cizí kapitalista“2.
Jednací protokoly korespondence velkostatku z let 1881-1919 sice ve stručnosti
vypovídají o nesmírně širokém rozsahu jeho činnosti správce historického
majetku, zemědělského hospodaření na půdě a podporovatele chudiny, obcí,
církevních staveb a školního vzdělávání, avšak v současném uspořádání tohoto
obrovského archivu nelze mnohé zaprotokolované listiny snadno dohledat. Tak
například dopisy s čísly jednacími z roku 1882 jsou uloženy nejenom v časově shodných
kartonech korespondence č. 1019 a 1020, ale i v dalších kartonech č. 492, 493,
1018, 1021, 1022, 1023, 1024, 1025, 1026, 1028, 1030 a 1033, ve kterých jsou dle
archívní pomůcky hlavně uloženy listiny jiné, přičemž některé stále ještě zůstávají
nedohledány. Ve zmíněných kartonech s korespondencí z roku 1882 tedy řada dopisů
chybí, ale naopak jsou v nich uloženy jiné z širokého časového období let 1831–1887.
Protože respektuji zásadu, že nelze měnit pořadí ani uložení dokumentů ve státním
archivu, jediným rozumným řešením bylo jejich postupné fotografování a ukládání
do privátního digitálního archivu. Ten jsem se souhlasem potomků posledního
šlechtice na pardubickém panství pojmenoval Digitální archiv barona Drasche,
který postupně ve spolupráci s doktorem Kryštofem Kouřilem, jenž je výborným
němčinářem a skvěle zvládá ručně psaný německý kurent, zveřejňujeme na volně
přístupné a snadno zapamatovatelné internetové adrese www.HISTORIE.cz.
Ke každému protokolu připojujeme štítky odesílatele či původce listiny, jejího adresáta
a obsahu, které umožňují propojovat a statisticky vyhodnocovat komunikační
síť pardubického velkostatku, a to i s využitím současných i historických mapových
podkladů.
Aktuálně jsou zveřejněny protokoly korespondence z let 1881–1884, které
sice představují pouhou desetinu časového období působení barona Drasche na
Pardubicku, avšak přesto dovolují definovat překvapivé dílčí závěry:
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2025
