V knize „Pardubické podobizny“ (HELIOS 1995, s. 21) jsem se zabýval etymologickými
hypotézami o původu názvu našeho města. Již roku 1941 vlastivědný pracovník
redaktor S. Vinař napsal: „Jméno Pardubic připouští několik výkladů vzniku. Odvozeno
od pár dubů či pradubů? Jisto je, že Pardubice jsou vskutku od pradávna krajem
dubů. V labských písečných náplavech se velice často narazí na obrovské kmeny
zčernalých dubů. Dub je tedy stromem Pardubic. Jsou zde dodnes dvě dubiny, na
východě a západě města.“ V 80. letech 19. století uvažoval Josef Jireček (1825–1888),
rodák z Vysokého Mýta, o názvu Pardubice vytvořeném z místního názvu Pardědub,
tj. dub Pardusův (Pardus bylo běžné staročeské jméno). Jirečkem předpokládaný
místní název je doložen také Augustem Sedláčkem (1843–1926) v jižních Čechách
a v oblasti Zruče nad Sázavou. Etymologický výklad I. Lutterera (Zeměpisná jména
Československa, MF Praha 1982, s. 230) vychází z přítomnosti cyriacké komunity
v Pardubičkách. Cyriaci (křížovníci s červeným srdcem) sem prý toto místní jméno přinesli z Polska (Porydeby). Tentýž autor vysvětluje slovo „Pordobicz“ užívané
v archiváliích jako „ves lidí Pordobových“. Myslím si, že od tohoto výkladu jsme se do
současnosti odborně posunuli zjištěním Z. Hledíkové, že cyriaci přišli do Čech z Říma
(1256 do Prahy).
Klub přátel Pardubicka roku 2015 – tedy před 10 lety – se souhlasem MO IV.
Pardubičky (tehdy byl starostou p. Heřmanský – ODS) a s archeologem T. Čurdou
(viz dokumentární foto J. Řeháčka) vysadil v archeologické lokalitě (zřejmě hospodářském
dvoře cyriaků) dva duby (parc. č. 52/26 v kat. území Pardubičky). Jak známo,
záchranný archeologický výzkum (ZAV), protože na místě měl být postaven nový pavilon
nemocnice, tu v letech 1993–2005 prováděl právě Mgr. T. Čurda, odborný pracovník
NPÚ Pardubice, dnes již důchodce. Jeho odborné stati a interpretace nálezů
vzbudily oponenturu historika dr. F. Šebka. Tuto odbornou diskuzi jsme sledovali i na
stránkách našich Zpráv KPP. Lokalita v Pardubičkách však mezitím zpustla a zarostla
náletovými dřevinami. V období 2015–25 došlo na MO IV. ke změnám, starostou
byl zvolen J. Procházka (ANO) a na obvodě nastoupila jako orgán ochrany přírody
Bc. P. Vašíčková, DiS. MO zveřejnil plán sanace objektu louky mezi ZŠ a kostelem
sv. Jiljí a jeho úpravy na archeopark (arch. Ressová). Tento vývoj KPP uvítal a byli
jsme rádi, že jsme byli přizváni k jednáním o těchto úpravách. Jednání proběhlo několik
(většinou na MO IV.), často však bez zápisů, jež jsme nakonec prosadili. Poslední
jednání bylo svoláno na 15. ledna 2025 přímo na místo archeologických nálezů. Problém
však byl v tom, že louka se zasazenými duby byla zapadlá sněhem, takže bylo
bezpředmětné fyzicky shlédnout stav příkopu, u nějž roku 2015 byly duby zasazeny.
Při jednání tak dominoval výklad arch. Ressové o chystané úpravě louky mezi ZŠ
a kostelem. Navrženému projektu silně a dlouho oponoval zástupce NPÚ Pardubice
A. Papáček, jenž se jednání účastnil vůbec poprvé. Žádal autoritativně provedení ZAV
i v prostoru vedle ZŠ. Vzhledem k nedostatku peněz v rozpočtu MmP (náklad na
sanaci archeologické lokality činí několik milionů Kč), předpokládám, že se to stane
otázkou dlouhodobou (10 let?). Je až neuvěřitelné, že v zápisu o jednání z 15. 1. je
našemu klubu doporučováno vysazení lípy event. tří dubů na jiném místě. To však
evidentně odporuje toponomastice (etymologii) naznačené v úvodu mého článku.
Nebo kohosi plete název letiště Tri duby ze SNP (1944)? Svatá prostoto! Je též velmi
pikantní, že v rozhodnutí odboru správních agend a památkové péče MmP ze 17. 12.
2024 je citováno negativní stanovisko Mgr. T. Čurdy k poloze námi vysazených
2 dubů, protože foto J. Řeháčka z roku 2015 ukazuje osobní přítomnost p. archeologa
při vysazování. Jak se máme dívat na tyto myšlenkové veletoče?
Je mi osobně velmi líto zbytečně promrhaného času na dosavadním jednání. Tristní
výsledek musím považovat za doklad neprofesionality a nekomunikace mezi orgány
správy a památkové péče ve městě. Nejvýznamnější archeologickou lokalitu v Pardubicích
dokládající počátky města si to nezaslouží! Vyzývám proto k nové diskusi na
toto téma na stránkách našeho časopisu.
