Úvod Zemědělskému školství se u nás z hlediska historického bádání prozatím nedostalo větší pozornosti. Práce, které existují, se až na výjimky zaměřují na konkrétní dějiny škol či dějiny zemědělství obecně. Těch zaměřujících se obecně na zemědělské školství je už méně. Obecná obsáhlejší syntéza zemědělského školství vyšla naposledy před více jak třiceti lety a tím je tedy dána její částečná ideologická zátěž. Ta nicméně neubírá na kvalitě a dílo Zdeňka Černohorského Dějiny zemědělského školství v Československu podává nejlepší náhled do soustavy a fungování zemědělského školství. Záměrem tohoto příspěvku je lokální sonda, jejímž cílem se stala Lidová škola zemědělská Opatovice. Opatovice nad Labem jsou obcí s téměř 2 500 obyvateli ležící v Pardubickém kraji mezi krajskými městy Pardubicemi a Hradcem Králové. Ve středověku se zde nacházel klášter řádu sv. Benedikta, po jehož zániku roku 1421 však význam obce upadl. Její další rozvoj byl spojen se zavedením železnice roku 1857. V druhé polovině 19. století vznikl v obci cukrovar. Jeho budovy byly po ukončení výroby na konci 19. století adaptovány a využity pro vznik Zemské polepšovny. Krom toho byla v Opatovicích nad Labem roku 1911 založena továrna na čokoládu a cukrovinky s názvem Albis. Nelze opomenout ani továrnu na chemická hnojiva v Pohřebačce (která tehdy nebyla, dnes však je místní částí Opatovic nad Labem) zřízenou roku 1890 a zbouranou v letech 1928/1930.
Úvod
Zemědělskému školství se u nás z hlediska historického bádání prozatím nedostalo větší pozornosti. Práce, které existují, se až na výjimky zaměřují na konkrétní dějiny škol či dějiny zemědělství obecně. Těch zaměřujících se obecně na zemědělské školství je už méně. Obecná obsáhlejší syntéza zemědělského školství vyšla naposledy před více jak třiceti lety a tím je tedy dána její částečná ideologická zátěž. Ta nicméně neubírá na kvalitě a dílo Zdeňka Černohorského Dějiny zemědělského školství v Československu[1] podává nejlepší náhled do soustavy a fungování zemědělského školství. Záměrem tohoto příspěvku je lokální sonda, jejímž cílem se stala Lidová škola zemědělská Opatovice. [2]
Opatovice nad Labem jsou obcí s téměř 2 500 obyvateli ležící v Pardubickém kraji mezi krajskými městy Pardubicemi a Hradcem Králové. Ve středověku se zde nacházel klášter řádu sv. Benedikta, po jehož zániku roku 1421 však význam obce upadl.[3] Její další rozvoj byl spojen se zavedením železnice roku 1857.[4] V druhé polovině 19. století vznikl v obci cukrovar. Jeho budovy byly po ukončení výroby na konci 19. století adaptovány a využity pro vznik Zemské polepšovny.[5] Krom toho byla v Opatovicích nad Labem roku 1911 založena továrna na čokoládu a cukrovinky s názvem Albis.[6] Nelze opomenout ani továrnu na chemická hnojiva v Pohřebačce (která tehdy nebyla, dnes však je místní částí Opatovic nad Labem) zřízenou roku 1890 a zbouranou v letech 1928/1930.[7]
* Za cenné rady při vzniku tohoto textu patří můj dík Mgr. Martině Halířové, Ph.D. (FF Univerzity Pardubice, Východočeské muzeum v Pardubicích).
[1] Zdeněk ČERNOHORSKÝ, Dějiny zemědělství v Československu, Praha 1980.
[2] Materiály, ze kterých fond Lidové školy zemědělské Opatovice vznikl, byl nalezen při pořádání školy (zřejmě myšleno obecní) v roce 1959. Viz Státní okresní archiv (dále SOkA) Pardubice. Emilie FRAJDLOVÁ, Inventář Lidové školy zemědělské okresu Pardubice 1889-1950, Pardubice 1969, s. 5.
[3] Emanuela NOHEJLOVÁ, Příběhy kláštera Opatovického, Praha 1925, s. 40.
[4] SOkA Pardubice, Obecní úřad Pohřebačka, kn.1 A, Kronika obce (1915-1936), s 25.
[5] František ROSŮLEK (red.). Pardubicko, Holicko, Přeloučsko: dějinný a místopisný obraz. Díl III. Místopis, Pardubice 1909, s. 376.
[6] Opatovice nad Labem kdysi a dnes, in: České slovo. Ústřední orgán České strany národně sociální, 1942 leden-březen, roč. 34, s. 7.
[7] SOkA Pardubice, Obecní úřad Pohřebačka, kn.1 A, Kronika obce (1915-1936), s. 86-88.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP 3-4/2015.
