Na počátku 30.let 20.století byl v Pardubicích velice populární motocyklový sport. Po prvních úspěšných ročnících závodů o Zlatou přilbu pojala v dubnu roku 1932 pardubická skupina členů Ligy čsl. motoristů v čele s Františkem Hladěnou záměr uspořádat nový závod, tentokrát na regulérní škvárové ploché dráze po vzoru anglické dirt track. Pro její výstavbu zvolili nově vybudovaný Všesportovní stadion. V květnu celým národem otřásla tragická smrt slavného automobilového závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze při závodech v Berlíně a pardubická skupina rozhodla, že nově vystavěná dráha i závod ponese jeho jméno.
Rada města Pardubic požádala o svolení matku zesnulého, kněžnu Josefinu Lobkowiczovou, aby byl závod pojmenován Memoriálem Jiřího Kristiána Lobkowicze. Trofej, kterou každoročně obdržel vítěz Memoriálu, symbolizovala antickou ušlechtilost a sportovního ducha Jiřího Kristiána Lobkowicze – zlatý antický kulatý štít s uměleckým leptem a rytinou a v úvodu zmíněným nápisem „Se štítem nebo na štítě“. Slova s kterými se Jiří rozloučil s přáteli před osudným startem na berlínském okruhu AVUS.
Závod o memoriál J.K.Lobkowicze se jel na pět kol s maximálním počtem pěti jezdců na dráze. V prvních dvou ročnících byli přihlášeni jezdci rozdělení podle obsahu válců do jednotlivých kategorií, rozdíl mezi nimi byl pak vyvážen ve finálových jízdách časovým handicapem vypočteným podle výsledků v rozřazovacích jízdách.
První závod se konal 31.července 1932, kdy se zároveň uskutečnilo slavnostní otevření škvárové ploché dráhy. Během osmi ročníků se dostal mezi přední sportovní podniky v republice, kde se pokaždé soustředila elita domácích i zahraničních závodníků. Silná konkurence zaručovala napínavý boj a zajímavou podívanou. Mezi vítěze memoriálu se v roce 1937 zařadil i Hugo Rosák, nastupující plochodrážní hvězda.
Po druhé světové válce chtěl Čs. autoklub Pardubice navázat na tradici závodů, ale v roce 1946 se závod nakonec z důvodů tíživé finanční situace neuskutečnil. Ani další společenské a politické události nebyly pro závod příznivé. Osmý a zároveň poslední ročník se konal v roce 1947. V poúnorovém Československu již neměly vznešené ideály propagátora a průkopníka ploché dráhy a motoristického sportu Jiřího Kristiána Lobkowicze místo. V roce 1950 Jednotný národní výbor Pardubice zrušil škvárovou dráhu a stadion byl po nákladné přestavbě navrácen původnímu účelu – atletice a fotbalu. Pro pardubickou plochou dráhu byl tento krok dost zásadní, jelikož z Pardubic dočasně vymizela – do výstavby nového plochodrážního stadionu ve Svítkově.
