(Ke 40. výročí jeho úmrtí)
Věnováno památce JUDr. Pavla Theina, historika
pardubického divadelnictví
Miroslav Čípa se narodil 3. září 1921 v Pardubicích.
Po absolvování reálného gymnázia v Chrudimi (1942)
pracoval jako úředník Městského úřadu v Pardubicích.
Za Protektorátu byl totálně nasazen na práci v Říši
(1942–44 Štrasburk, Vídeň). Od 20. srpna 1942 byl nasazen
do kasáren v alsaském Štrasburku (A. W. Arsenal),
od května 1943 do pracovního tábora ve Wiener Neudorfu
u továrny na letecké motory. Zde vykonával službu
na ošetřovně. Tábor byl od 2. 8. 1943 přebudován na pobočku
KT Mauthausen se sídlem v Guntramsdorfu. Protože
v květnu 1944 začalo bombardování Spojenci, při
němž byl zasažený tábor s nasazenými vězni i ošetřovna,
byl po likvidačním náletu 26. 7. 1944 tábor přemístěn
znovu do Wiener Neudorfu (byl mu dán název Mitterfeld). 2. dubna 1945 byl evakuován do Mauthausenu (180 km). Mezitím se M. Čípa 26. srpna
1944 oženil s Olgou, rozenou Prokopovou (nar. 8. 9. 1923). Svatba proběhla u sv. Bartoloměje
v Pardubicích, tamější Arcibiskupský úřad vydal oddací list.
Podívejme se nyní podrobněji na kulturní činnost M. Čípy. V letech 1940–50 byl
amatérským hercem Kolektivu mladých při katolickém spolku Lidová scéna v Pardubicích,
jež byla významnou součástí pardubického divadelnictví. Dlouholetým předsedou
LS byl konsistorní rada prof. P. Antonín V. Adam (†22. 8. 1944). Stál v čele
Lidové scény 11 správních období. Za své výborné organizační schopnosti byl zvolen
těsně před svou smrtí prvním čestným členem spolku. Dějiny spolku dobře popisuje
brožura „25 let LS-Kolektivu mladých v Pardubicích“ vydaná v srpnu 1948 V. Vokolkem
a synem jako program k Zeyerově pohádce Radúz a Mahulena provozované
na 18. Jiráskově Hronově. Připomíná zakladatelské postavy spolku, např. úředníka
ČSD F. Štrojsu, výborného herce a zkušeného režiséra např. Durychova sv. Václava
(1929) a Šrámkova léta (na 7. Hronově 1937), jenž zemřel ve věku pouhých 43 let. 3. července 1939. 30. září t. r. zemřel strojník Václav Novák (zahynul při silniční
nehodě jako první oběť nařízeného zatmění). Za Protektorátu zemřeli také školník
městské Hudební školy J. Matys (†1944) a krejčí Josef Král, zakládající člen LS
(† také 1944). Za „pardubického Mošnu“ byl považován malíř pokojů Josef Klivický,
jehož obdivovali v Šamberkových hrách (Rodinná vojna, Jedenácté přikázání).
Za Protektorátu (v době perzekuce české kultury) a pak za náletů na Pardubice (1944)
vykazovala Lidová scéna stále živou činnost, a to hlavně zásluhou mladých herců,
kteří založili Kolektiv mladých (KM). Ten pořádal recitační soutěže, kulturní večery
a dětská představení, a to ve vlastní režii. Režisérem byl F. Chaloupka, herci byli
M. Čípa, Olga Prokopová, provdaná roku 1944 za M. Čípu, M. Sandhaus (pozdější
známý herec VČD v Pardubicích), Karel a Jitka Mládkovi, F. Mimra, M. Jiroušek
a Josef Somr (jmenovec pozdějšího herce VČD). KM provedl úspěšné inscenace, např.
Loupežníka K. Čapka, Maryšu bratří Mrštíků, Zeyerova Radúze a Mahulenu, Tylovy
Kutnohorské havíře, Andersenovu Sněhovou královnu, Jiráskova Pana Johanese, hru
L. de Vegy Fuente Ovejuna atd. Hrálo se v bývalé Orlovně na Karlovině, a to pro dospělé
i děti. Největšími uměleckými úspěchy byli Radúz a Mahulena (Jiráskův Hronov),
Maryša na Klicperově Chlumci a hostování na Slovensku (Státní divadlo v Košicích).
Roku 1946 se KM dostal i do názvu spolku (Lidová scéna-Kolektiv mladých v Pardubicích).
Dramaturgem LS-KM byl Vlastimil Vokolek, příslušník známé pardubické
knihtiskařské rodiny a pozdější člen redakční rady Zpráv KPP. Při LS-KM vzniklo
ještě Studio, jež se zaměřovalo na děti a mládež a zpřístupňovalo jim odkaz klasiků.
Z činnosti LS-KM zveřejňujeme dokumentární fotografie z rodinného archivu dcery
M. Čípy, paní O. Synkové.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2025
