MUDr. VINCENC ČERNOHORSKÝ(1857–1934)

V návaznosti na článek o obrazu M. Alše „Hetmani od Střebských“ (Východočeský
republikán 4. 11. 1927, č. 42, s. 2–3) si řekneme něco málo o jeho autorovi.
Vincenc Černohorský se narodil 19. prosince 1857 ve Ždánicích v rodině hostinského
a obecního starosty. V knize „Mé paměti“ (Praha 1926) líčí nejen své dětství
a mládí, ale etnograficky přesně i lidové zvyky a slavnosti, jež se přísně dodržovaly
po celý rok. Černohorský byl obecním lékařem v Pardubicích a později vrchním zdravotním
radou. Psal také vlastenecké básně.
Ve školním roce 1863–64 začal chodit do ždánické dvoutřídní školy, jež byla koedukační
(tedy i s děvčaty) a chodily do ní děti m. j. i z Podůlšan, Plchu a Krasnice.
Vincenc velmi rád vzpomínal na mladého a svědomitého učitele Františka Schillera,
jenž navíc soukromě učil německy a hudbě. Schiller působil ve Ždánicích v letech
1863–71 (zemřel v Sezemicích jako ředitel školy ve výslužbě roku 1922 ve věku
78 let). Náboženství učil Černohorského farář J. Čeněk, nadšený botanik (zemřel roku
1875 ve věku 69 let a je pohřben ve Ždánicích). Ve školním roce 1867–68 Vincenc
odešel do 4. třídy hlavní školy v Hradci Králové. Koncem července 1868 byl v tomto
místě vysvěcen na kněze jeho strýc Jan Černohorský, nevlastní bratr jeho otce po
přeslici. Jeho matka byla sestrou Jana S. Skrejšovského z Libišan, významného staročeského
politika a novináře, a JUDr. Františka Skrejšovského, nakladatele a editora
„Světozoru“, později notáře ve Vsetíně. Strýc měl primici (1. mši sv.) ve Ždánicích.
Jako kaplan v Libišanech onemocněl TBC a v roce 1871 zemřel v pouhých 27 letech.

Zemřel ve Ždánicích v domě své sestry A. Vlčkové (čp. 43). Kazatelem při jeho pohřbu
byl katecheta pardubické reálky Tomáš Střebský, pozdější vikář a kanovník v Mikulovicích.
Černohorský ve svých pamětech vzpomíná i na prusko-rakouskou válku (1866)
a tábor lidu na Kunětické hoře 29. srpna 1868, kde táborové řečníky za četnické asistence
okřikoval pardubický okresní hejtman Brechler rytíř z Troskowitz. 6. září 1875
se stal ždánickým farářem K. Krátký, původně kaplan v Přelouči, znamenitý kazatel
a zpěvák. Ve Ždánicích působil do roku 1887, kdy odešel na faru do svého rodiště
v Týnci nad Labem. Zemřel roku 1902 ve věku 61 let jako týnecký děkan.
Černohorský se usadil roku 1886 jako lékař v Pardubicích, kde pak vykonával
praxi celých 39 let. Ve svých pamětech vzpomíná na nájemce panského dvora ve
Ždánicích Josefa Krause z Pardubic, náruživého lovce. Do ždánické honitby rád chodil
i jeho bratr Alfred Kraus, pozdější přednosta vojenské kanceláře Františka Josefa I.
a místodržitel Království českého, a to se svým přítelem – okresním komisařem a později
okresním hejtmanem v Pardubicích I. Baukalem. (Je zajímavé, že zmínění bratři
Krausové jsou pohřbeni v monumentální hrobce v Pardubicích, vedle níž je hrob
I. Baukala.) Josef Kraus byl c. k. poštmistrem v Pardubicích a pak majitelem panství
Dobřenice a Hrochův Týnec.
Černohorský dopsal své paměti v prosinci 1925. Obsahují m. j. i charakteristiky
místních ždánických figurek, dnes samozřejmě již pozapomenutých jako on sám.
Zemřel 4. března 1934 v Praze.