13. května 2011 uplynulo 100 let od památného dálkového letu ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Některé místní sdělovací prostředky tehdy při této příležitosti uvedly, že ing. Kašpar uskutečnil tento let na letadle Blériot XI. Bylo to opravdu tak, jak tisk informuje?
Historik Pavel Sviták ve své knize „První český letec inženýr Jan Kašpar a začátky českého letectví“ uvádí na základě prostudování dobových pramenů českých, německých a rakouských něco jiného. Klub přátel Pardubicka ve svých „Zprávách“ uveřejňuje články historika Pavla Svitáka na toto téma (zvláště v článku „Letadla ing. Jana Kašpara a jejich značení“ ve Zprávách KPP číslo 7-8/2011).
Ing. Kašpar se již v době studií na technice v Praze zajímal o motory všech druhů a bylo mu jasné, ža na letadle, které si koupil od Blériota na jaře 1910 v Paříži a na kterém 16. dubna 1910 jako první Čech v Pardubicích vzlétl, nemohl by dálkové lety provádět.
Několik fakt pro srovnání letadla Blériot XI a jednoplošníku Kašpar JK – systém Blériot: Letoun Blériot XI měl tříválcový, vzduchem chlazený motor Anzani, obsahoval malou nádrž na benzin a jak již bylo uvedeno, nebyl tento letoun určen pro dálkové lety. Ve vzduchu vydržel okolo 30 minut při dosažené rychlosti asi 60 – 80 km/h. Při letu delším než 15 minut se motor Anzani zahříval a ztrácel rychlost. Kdyby Kašpar letěl do Prahy z Pardubic na Blériotu XI, doletěl by pouze ke Kolínu. Letadlo, které letělo z Pardubic do Prahy dne 13. 5. 1911 – jednoplošník Kašpar JK – systém Blériot (označení dle historika Pavla Svitáka), bylo postaveno Kašparem v létě 1910 (drak), dokončeno na jaře 1911. Letoun měl motor Daimler – čtyřválcový, vodou chlazený motor, výkon 70 koní a předně o 160 procent výkonnější motor než Anzani. Letoun obsahoval větší nádrž na benzin.
Z uvedené dostupné literatury a technických dat obou letadel je jasné, že aviatik ing. Jan Kašpar 13. 5. 1911 neletěl z Pardubic do Prahy na Blériotu XI, ale letěl na letadle, které si sám zhotovil. Historik Pavel Sviták toto letadlo nazývá (Kašpar si letadla nijak zvlášt neoznačoval) jednoplošník Kašpar JK – systém Blériot.
Doufejme, že po zveřejnění těchto informací nebude již dále snižována historická hodnověrnost konstrukčních schopností ing. Kašpara a dálkového letu Pardubice – Praha.
PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D.
Milan Hübl
Společnost Jana Kašpara
Klub přátel Pardubicka
