Významným zdrojem informací o činnosti prvního českého letce Ing. Jana Kašpara je jeho dosti bohatá korespondence. Menší část jeho korespondence je uložena ve sbírkách Východočeského muzea v Pardubicích, obsáhlá korespondence, zvláště s redaktorem Jaroslavem Kalvou, se nachází v archivu Národního technického muzea v Praze. Významná část korespondence, zvláště z doby Kašparova pobytu v Německu v roce 1908, se nachází v rodině aviatikovy praneteře MUDr. Evy Perrové. K tomu se váže i korespondence redaktora Národní politiky Jaroslava Kalvy s redaktorem Národních listů Vilémem Heizem-Henrym, která se nachází ve sbírkách bývalého Muzea tělesné výchovy a sportu v Národním muzeu. Patrně však existuje i další Kašparova korespondence, která se může nacházet na různých místech v soukromých rukou.
Před asi čtyřmi-pěti léty mi kolega – badatel poskytl naskenovanou korespondenci Ing. Jana Kašpara s Ing. Karlem Svobodou. Žel, nepamatoval si už, od koho ji měl půjčenou, a tak nevíme, zda se tato korespondence dosud dochovala a případně, kde je uložena.
Jde ovšem o korespondenci značně útržkovitou a její část se netýká Kašparovy letecké činnosti. Korespondence nám většinou jen doplňuje známé skutečnosti, i tak však nepostrádá zajímavosti a poněkud doplňuje údaje, které známe především z dobového tisku. Závažná je však ta její část, která nás informuje o záměru Ing. Jana Kašpara vyrábět lehké letadlové motory. To je skutečnost dosud neznámá, která není jinde doložena, alespoň jsem na ni dosud nikde jinde nenarazil. Totéž se týká nerealizovaného záměru uskutečnit přelet Pardubice – Vídeň. Tato korespondence nám dokládá, že letecké snahy Ing. Jana Kašpara měly být mnohem širší, než bylo pouhé pořádání veřejných leteckých produkcí. Souhrn okolností, které většinou neznáme, však tyto záměry zůstaly nerealizovány, a tak pro nás Ing. Jan Kašpar zůstává především aktivním letcem, který vedle letové činnosti postavil i několik letadel (ne všechna však dokončil).
Jen na okraj, tento materiál jsem v roce 2013 připravoval pro Východočeský sborník historický na rok 2014. Redakce mi však po několika měsících oznámila, že edice dokladů netiskne. Myslím však, že jde o dosti závažné doklady, které by neměly zapadnout, a tak odmítnutí redakce VČSH velice lituji. Proto mne těší, že redakce Zpráv Klubu přátel Pardubicka zaujala opačný postoj. Ostatně, moje víceletá spolupráce s VČSH skončila okolo roku 2000 poté, kdy sborník bez vysvětlení neotiskl můj příspěvek o začátcích historie letounu Kašpar JK systém Blériot a zaslané doklady mi ani nevrátil.
Pohlednice – text na obrazové straně:
Vzlet aeroplánu p. inženýra Kašpara z Pardubic.
Nejnovější snímek foto-atelier DEYL, Pardubice
Poštovní razítko
PARDUBICE – PARDUBITZ 1
Datum asi 20/11 XI. (??)
Adresát
Ctěný pan
Ing. K.Svoboda
U fmy. Janka a spol.
Radotín
Milý příteli,
Čekám slíbený plán onoho rotačního motoru.
Přijedu as příští týden do Prahy.
S pozdravem
Jan Kašpar
Patrně tu jde o „univerzální“ pamětní pohlednici ke Kašparovým veřejným produkcím, která vznikla snad v časném létě roku 1910.
V textu na zadní straně pohlednice není patrné, o jaký rotační motor se mělo jednat. Žel, v ne zcela zřetelném poštovním razítku nelze spolehlivě zjistit letopočet. Snad spadá lístek do listopadu roku 1911, tedy do doby, kdy Ing. Kašpar uvažoval o zástavbě jiného motoru do zbylého Blériotu XI, tj. do letadla z Černovic, protože o letoun v.č. 76 při požáru na pardubickém letišti začátkem srpna 1911 přišel a jeho motor Anzani byl ohněm poškozen. (V roce 1912 nakonec Ing. Kašpar prodal zbylý letoun Blériot XI. Ing. Karlu Horovi do Japonska.) Mohlo se snad jednat o výkres rotačního motoru, který navrhl Ing. Karel Svoboda? Nebo o výkres jiného, cizího rotačního motoru,, který měl Ing. K.Svoboda k dispozici? Znění textu tuto možnost připouští. Bez znalosti dalších okolností nic bližšího nelze zjistit.
Poštovní razítko naprosto nečitelné, přečíst lze pouze „UBICE 2“ (patrně PARDUBICE 2)
Označení fotografa chybí, na obraze patrně není žádné letadlo, pouze koruna jakéhosi stromu – snad amatérská fotografie Ing. Kašpara?
Adresát:
Velectěný pán
Karel Svoboda
Ing. u firmy Janka
Radotín
Milý příteli
Musím být v neděli v Praze přijedu ráno v 10 hod (státní)
Máš-li čas a chceš-li se mnou mluvit čekej na mě a neb později u Černého koně (u portýra)
S pozdravem
Jan Kašpar
Z textu lze vytěžit pouze informaci, že onu nám neznámou neděli, snad v roce 1910 (nebo již 1909), se Ing. Kašpar chtěl ubytovat v hotel Černý kůň, který se nacházel v Praze na Příkopech tam. Kde je dnes Živnobanka.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 1-2/2019
