připomíná pamětní deska na Krajském úřadu Jedna ze současných budov Krajského úřadu Pardubického kraje, do které se vchází z náměstí Republiky, byla zejména v období německé okupace svědkem velmi dramatických událostí. Ke dvěma pamětním deskám mezi třetím a čtvrtým patrem přibyla třetí, která připomíná dělníka pardubické Telegrafie Josefa Kříže.
Budova postavená před 100 lety pro Oblastní ředitelství pošt a telegrafů podle
projektu Ladislava Machoně sloužila za protektorátu německému Obrlandratu a ve
čtvrtém patře sídlilo za mřížemi nechvalně proslulé gestapo.
„Dosud jsme znali pouze příběhy spojené s pomocníky výsadku Silver A z roku 1942.
Tyto události připomíná i deska Františka Hladěny, který byl zřejmě vyhozen z okna na
chodbě směrem na dvůr po cestě z výslechu. Další deska se váže ke květnovým dnům
roku 1945, kdy byl Gestapem 8. května zastřelen npor. četnictva Josef Trnka. Nyní jsme
společně s historikem Jiřím Kotykem a Šárkou Kuchtovou z Paměti národa odhalili
desku člověku, jehož osudové okamžiky se odehrávají už v roce 1941. V jeho příběhu
hrají roli dvě české vlastnosti – udavačství a na druhé straně osobní statečnost. Dělník,
který se podílel na zřízení tajné vysílačky v pardubické Telegrafii a na přípravě
stávky, byl po udání českého kolaboranta vyslýchán gestapem a potom vyhozen z okna
ve 4. patře na Jahnovu ulici, kde následkům zranění podlehl. Jak se později ukázalo, nic
o dalších organizátorech neprozradil,“ uvedl náměstek hejtmana Pardubického kraje
Roman Línek.
Josefu Křížovi bylo tehdy 24 let a pocházel z Rájce u Blanska. Byl totálně nasazený
v Německu a poté pracoval ve Škodových závodech v Adamově a v podniku Telegrafia
v Pardubicích. „Gestapo si pro 13 označených osob z Telegrafie přišlo v sobotu 20. září
1941, ale Josef Kříž byl v té době u rodiny v Rájci. Když se v pondělí 22. září vrátil do
továrny, měl tam předvolání a už věděl, kolik uhodilo. Se všemi se loučil, na Gestapo ho
doprovodila i jeho snoubenka Vlasta, která na něj čekala v protilehlém parku. Byla tak
nechtěně očitým svědkem celé události, když ho viděla padat do koruny akátu,“ popsal
dění toho dne pardubický historik Jiří Kotyk.
V některých pramenech se uvádí, že Josef Kříž vyskočil z okna sám, aby unikl
dalšímu mučení. Vypověděla to i tehdejší sekretářka pardubického gestapa Irma Kautzová,
která ovšem mohla mít zájem tento zločin svých nadřízených zakrýt. Josef Kříž
byl vyznamenán in memoriam generálem Ludvíkem Svobodou Československým
válečným křížem 1939. Nyní najdeme jeho připomínku i v místě sídla Gestapa v Pardubicích.
