Díky Mgr. Michalu Štorkovi, pracovníku Státního oblastního archivu v Zámrsku, se mi podařilo získat z Národního archivu v Praze, fond Zemského četnického velitelství, personální spisy vrchního strážmistra četnictva Josefa Trnky, jenž byl 8.května 1945 zastřelen v budově pardubického gestapa 1/ jako vyjednavač revolučního ONV.
Z českých výkazů vyplývá, že Josef Trnka se narodil 10.června 1891 (roku 1945 mu tedy bylo necelých 54 let!) v Třebnouševsi na Hořicku v rodině rolníka Josefa Trnky a jeho ženy Anny (Třebnouševes čp.2), měl dvě sestry: Růženu, provdanou v Třebnouševsi za malorolníka, a Annu, provdanou Tománkovou, manželku skladníka v Hořicích v Podkrkonoší. Josef vychodil 6 tříd obecné školy a 3 třídy školy měšťanské, jezdil na kole, plaval, lyžoval, uměl dobře německy a zajímal se o hudbu. Roku 1908 byl odvelen k pěšímu pluku 28, měl hodnost délesloužícího šikovatele a byl hudebníkem uvedeného pluku. Po vzniku ČSR absolvoval v Praze od 4.března do 9.května 1919 četnický výcvik. 5.června 1921 se oženil s Marií, rozenou Josefi z Vysokého Mýta. 2/ To již prošel jako zástupce velitele četnickou stanicí ve Vysokém Mýtě (od 10.5.1919), jako ženatý pak byl velitelem stanice Koclířov u Svitav (od 15.9.1929), od 15.září 1934 velel stanici Opatov. Roku 1936 byl přeložen (od 17.června) do Mariánských Lázní, kde byl jako velitel četnické stanice i zástupcem okresního četnického velitele, na podzim 1938 (od 15.11.) se dostal do Pardubic, kde byl velitelem stanice a také zástupcem okresního četnického velitele. Za Protektorátu Čechy a Morava byl 14 dní (od 1. do 14.ledna 1953) školen v Kralovicích na Plzeňsku. 18.ledna až 31.října t.r. byl na stáži na inspektorátu protektorátní policie v Praze (oddělení I.a) a od 23.října 1943 se vrátil do Pardubic.
Josef Trnka byl v německém služebním spisu z roku 1943 veden jako nositel Železného záslužného kříže s korunou a válečnou stuhou (zřejmě z Velké války 1914-18).
Poznámky:
1/ Dnešní budova KÚ a MmP u VČD, vchod z náměstí Republiky. V poslední době se stává (např. publikace „Památky Pardubicka“), že služebna gestapa v této budově je vydávána za služebnu t. zv. Schutzpolizei, jež byla na Zámečku.
2/ Rodiče jeho ženy byli Jindřich Josefi, soukromník (bytem Koclířov u Svitav čp. 208, přechodně Praha-Bubeneč, ul. Roty Nazdar čp. 644) a jeho žena Marie. Tchán J.Trnky bydlel nejdříve v Koclířově společně s Trnkovými. Manželka Marie Trnková měla dva sourozence: bratra Karla, řídícího v České Rybné, a sestru Janu, provdanou Neumannovou, manželku státního úředníka v Praze-Bubenči. U ní občas pobýval i Trnkův tchán. Roku 1943 je již Jana vedena jako vdova po státním úředníku v Pardubicích.
Pramen: NA Praha, fond Zemské četnické velitelství Praha, č.1123, 1157, 1584.
PhDr. Jiří Kotyk, Ph.D., Pardubice:
DALŠÍ FAKTA O J.TRNKOVI Z JEHO RODIŠTĚ
II.část
Díky starostce Třebnouševsi paní Císařové jsme získali nové informace o rodině J.Trnky, fotografie jeho rodného domu a pamětní desky, jež byla osazena na pomníku obětem Velké války (1914-18) po Trnkově smrti 8.května 1945. V Třebnouševsi totiž – jak ukazuje rozrod – (výtah z rodokmenu) – žijí ještě potomci Trnkovy sestry Růženy (1896-1948), provdané 6.září 1924 za Oldřicha Štefana. Jejich syn Miroslav (1928-1987) se oženil s Jaroslavou Černou (nar. 28.9.1931), žijící v rodném domě J.Trnky čp.2. Paní J.Štefanová má dvě děti: Jaroslavu, provdanou Röselovou (nar. 15.5.1954) a Miroslavu (nar. 30.8.1957). V domě čp.2 žije paní Jaroslava se svým manželem Vladimírem Röselem.
Přílohy: 1/ a 2/ Rozrody rodin Trnkovy, Tomáškovy a Štefanovy a 6 fotografií
