Historik a emeritní vysokoškolský pedagog Univerzity Hradec Králové, předseda pardubické pobočky Masarykovy společnosti. Dlouhodobě se věnuje regionalistce Pardubicka jako vedoucí redaktor ZPRÁV Klubu přátel Pardubicka. Zabývá se i problematikou českého fašismu, heydrichiádou na Pardubicku a nezákonnými procesy 50. let. Pardubicko patřilo vedle Prahy a některých moravských měst a regionů obrazně řečeno ke „sloupům“ českého fašismu za první republiky. Studie prokazuje i příčiny neúspěchu NOF (Národní obec fašistická) a dalších fašizujících politických subjektů na české politické scéně. Demokratický stát věnoval, zdá se, až příliš mnoho pozornosti marginálnímu českému fašismu, zřejmě na úkor pozornosti vůči reálnějšímu nebezpečí hnědému nacismu z Německa. Je třeba si povšimnout i toho, že někteří členové NOF poukazovali i na nebezpečí rudé totality ze SSSR, jenž však byl většinově vnímán jako potenciální spojenec proti Hitlerovi.
Studie si všímá i nedostatků v personální činnosti NOF, jež se projevovala i na Pardubicku, kde snad kromě výrazných osobností JUDr. Vojtěcha Vážného a MUDr. Františka Novotného zcela chyběly vůdčí typy. Mezi členy převažovali jen frustrovaní jedinci toužící za každou cenu po společenském uplatnění.
