Je to nejstarší plochodrážní závod na světě (www.zlataprilba.cz). První ročník se jel v roce 1929 díky iniciativě Františka Hladěny. Do začátku války se konalo celkem 9 ročníků tohoto závodu. Místem konání bylo dostihové závodiště. Teprve od roku 1964 se jezdí na plochodrážním stadionu ve Svítkově.
Po skončení války se podařilo obnovit konání tohoto závodu už v roce 1947. Desátý ročník se konal pod patronací ministra průmyslu Bohumila Laušmana. Pardubický autoklub jmenoval do závodní komise dva mladé pardubické sportovce – Jiřího Daška a Jaroslava Jičínského. Jejich úkolem bylo vyjednávání se zahraničními závodníky o jejich startu na jubilejní, desáté, Zlaté přilbě. Jedině na nich tedy záleželo, jak bude obsazena startovní listina. Oba jazykově nadaní sportovci nezklamali a díky nim měla první poválečná Zlatá přilba velmi dobré mezinárodní zastoupení. Závodiště zaplnilo na sto dvacet tisíc diváků. Zahájení mělo slavnostní ráz. Po dělových výstřelech a fanfárách nastoupili závodníci na dráhu před hlavní tribunu a složili slib do rukou čestného předsedy závodu, ministra Laušmana. Po státní hymně zahájil závod ministr Laušman přestřižením pásky. V průběhu závodu zasáhla smrt, když pardubický jezdec Němeček jedoucí na stroji Husqarna vylétl ze zatáčky a pád ukončil jeho život. Závod vyhrál a Zlatou přilbu získal pardubický plochodrážník Hugo Rosák. Po závodě předal ministr Laušman vzácnou trofej vítězovi, ovšem ten nemohl projet čestné kolo, protože pořadatelé neudrželi diváky a ti zcela zaplnili závodní dráhu. O našem nejlepším poválečném plošináři H. Rosákovi napsal krásné vyprávění Jiří Šmída v čísle 5-6/2021 našich Zpráv.
