Na první pohled se zdá být příroda v okolí Pardubic nepříliš zajímavá. Mnoho vzácných druhů tady neroste ani nežije. Přesto však mnohé stojí za povšimnutí. Není cílem mých příspěvků podat zde dokonalý botanický popis, ale ukázat, že mnohé, co roste okolo nás sem patří a příroda ví, proč. Je jen na nás, jestli tento její dar budeme umět využít.
Borovice lesní, nebo také sosna, botanicky Pinus sylvestris je jedním z těch sem neodmyslitelně patřících. Borovice, jako botanická čeleď, jsou velmi starým druhem. Byly tady již před více jak 130 miliony let. Za tu dobu osídlily téměř všechna pásma Euroasie. Dokázaly se přizpůsobit nejrůznějším životním prostředím a klimatickým podmínkám. Najdeme mezi nimi obry dorůstající až 100 m výšky anebo také druhy zcela zakrslé. Plodem je šiška někdy vážící až 2 kg, jindy několik dekagramů. Jiné vynikají dlouhověkostí, dožívají až 4000 let. Ale vraťme se k naší sosně. Je to v dospělosti krásný strom s hnědou drsnou borkou na dolní části kmene, kůra v koruně se na slunci dokáže lesknout zajímavými rezatě zlatavými odstíny. Dorůstá do výšky až 40 m. Nejstarší exempláře jsou až 400 let staré. Koření hluboko pevnými kořeny. Proto ji žádná vichřice nevyvrátí, jedině poláme. Protože ke svému růstu potřebuje dostatek slunce a dokáže se spokojit i s malým množstvím vody, našla v okolí Pardubic vhodná místa ke svému růstu na zdejších písčitých půdách a písečných přesypech. Pro svoji přizpůsobivost a nenáročnost dokáže růst i na skalách, kde vytváří různé bizarní až miniaturní tvary připomínající japonské bonsaje. Patří nejen k Pardubicku, ale i k české krajině. Určitě ne zcela náhodou v písni všech našich písní od J. K. Tyla je verš „Bory šumí po skalinách“. Borovice provázela lidstvo v různých epochách. Pro Kelty byla posvátným stromem zařazeným do jejich stromoskopu. Nazývali ji Matkou moudrosti anebo Ohňovým stromem. Snad protože sloužila její pryskyřice a smolnaté dřevo k výrobě osvětlovacích loučí a pochodní. Pomocí destilace se z pryskyřice získával balzamovací olej, terpentýn a kalafuna. Bez té by si dodnes nezahráli hudebníci na smyčcové nástroje. Dřevo má odjakživa mnohé použití. Může sloužit jako stavební, při stavbě lodí, nábytkářské, ale i na telegrafní sloupy a železniční pražce.
Bory jsou světlé háje dospělých borovic. Bývají hlavně za slunných letních dnů prosycené nádhernou pryskyřičnou vůní co blahodárně působí nejen na naše průdušky, pomáhá astmatikům, ale také zklidňuje psychické napětí. Léčivé účinky jsou i ukryté v pupenech, nejvíce však v mladých výhoncích. Kromě velkého množství vitaminu C obsahují řadu minerálů a látek podporujících imunitu, nacházíme v nich také látky působící desinfekčně a očistně. Sbírají se v květnu a suší buď na čaj či je lze naložit do cukru či medu. Vůně borovicového oleje je vhodná k aromaterapii anebo jen ke zpříjemnění volných chvil v podvečer doma v pokoji. Toto je jen velmi stručný výčet dobrého co nám ona, na první zdání, obyčejná borovice dává.
