HAGEDON Eugen Čihák na Hagedona vzpomíná jako na svého mechanika, kterého snad měl zaměstnávat v létech 1912?1914.1) Označuje ho za ?všeuměla?. Počátek spolupráce však byl podle jiné Čihákovy vzpomínky poněkud dřívější, snad mohl sahat do roku 1911 či ještě do posledních měsíců roku 1910 (ve vzpomínce určitější časové údaje nejsou): já jsme se dřel sám a po práci mi přišli pomoci zámečník Vávra, Hagedon a jiní ochotní pomocníci.2) V pozůstalosti p. Zdeňka Bičíka najdeme pouze krátkou zmínku Hagedon, sedlář u Krpaty potahoval křídla.3) Tato zmínka by se snad měla vztahovat ke stavbě prvního Kašparova neúspěšného letadla, v dokladech Ing. Kašpara jsem však jeho jméno nenalezl. V archívu Aviatického družstva v Pardubicích jsem Hagedona našel jedinkrát jako poněkud nejasnou zmínku vztahující se ke 13. srpnu 1911, kdy snad měl na pardubickém letišti z pověření Dr. Herrmanna prodávat vstupenky při očekávaném příletu Ing. Kašpara z Kolína.4) Ani p. Alois J. Kubeš, velký obdivovatel Ing. Jana Kašpara, který žil v Pardubicích od dvacátých let a mnohé účastníky zdejšího aviatického dění osobně znal, mi nemohl sdělit nic bližšího.
Zdá se však, že Hagedon v pardubické aviatice sehrál ne nevýznamnou úlohu, avšak spolehlivé doklady neznám, stejně jako postrádám jakékoli osobní údaje. Je-li pravdivý údaj Eugena Čiháka o době, kdy pro bratry Čiháky pracoval, znamenalo by to, že měl významný podíl na stavbě nejméně pěti–šesti jejich letadel.
HAJN Alois Narozen 30. května 1870 v Solnici. Žil v Pardubicích v létech 1900–1920.5) Od roku 1897 redigoval list Osvěta lidu, který vycházel zpočátku v Hradci Králové, později v Pardubicích.6) List od roku 1910 do roku 1913 věnoval jistou pozornost pardubické aviatice, byť ne v takovém rozsahu, jako kupříkladu Neodvislé listy. Alois Hajn byl strýcem Miroslava Hajna, rodáka ze Žamberka, po roce 1919 významného československého leteckého konstruktéra. Alois Hajn zemřel v roce 1953. Kromě stručného novinového zpravodajství do pardubické aviatiky nezasáhl.
HEINZ Vilém Vincenc, přezdívaný Henry Sportovní redaktor Národních listů. Narozen v Praze 3. července 18767), v létech 1887–1895 absolvoval akademické gymnázium v Praze.8) V létech 1897 až 1899 studoval lékařství na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, ale ve třetím ročníku (1899–1900) studia zanechal.9) Jako sportovní redaktor měl úzké přátelské styky s kolegou Jaroslavem Kalvou z Národní politiky i s jeho rodinou. Měl značný zájem o motoristické sporty a v této oblasti měl mnoho známých. Například v roce 1907 byl zvolen do výboru Českého klubu motocyklistů.10) Jako první uveřejnil krátkou zmínku o leteckých pracích Ing. Jana Kašpara, již dne 20. února 191011) Není jisté, odkud měl informace, zda od Jaroslava Kalvy, který se nedlouho předtím s Ing. Kašparem seznámil, či od některých společných známých. V neděli 10. prosince 1911 při veřejné produkci Ing. Kašpara a E. Čiháka byl Kašparovým cestujícím a pravděpodobně jako první v Čechách pořídil fotogra? e krajiny z paluby letadla.12) Vilém Heinz v létech před první světovou válkou vykonal mnoho pro propagaci české aviatiky včetně aviatiky pardubické, avšak jeho vazby s Ing. Kašparem a s Pardubicemi nebyly tak úzké jako v případě Jaroslava Kalvy. Po roce 1918 ? guroval v různých leteckých orgánech, avšak jeho zájmy směřovaly především k motorismu. Zemřel po roce 1946,13) není mi však známo, kdy a kde.
HERRMANN, JUDr., František Pardubický advokát. Narodil se 10. července 187814) ve Velvarech15) Do Pardubic přišel jako JUC., advokátní koncipient. Dne 2. března 1907 byl na pražské české Karlo-Ferdinandově univerzitě promován na doktora veškerého práva.16) Na ustavující valné hromadě Aviatického družstva v Pardubicích byl zvolen do správního výboru.17) Zda byl účasten již činnosti přípravného výboru, není mi známo a považuji to za málo pravděpodobné. Členem zůstal nejméně do roku 1913.18) V únoru 1928 byl zván na valnou hromadu Družstva, jež měla projednat likvidaci Družstva.19) Tento návrh však nebyl přijat a Družstvo se v roce 1929 přeměnilo ve Východočeský aeroklub. JUDr. František Herrmann vykonával pro družstvo příležitostné právní služby, které si ovšem nechával proplatit.20) O jeho práci v Družstvu fakticky nic nevíme, kromě jediného případu: V listopadu 1911 se Družstvo dostalo do sporu s p. Tyrochem (zastoupeným Dr. Hrbkem), který žádal náhradu 160 K za poražený dub na hranicích svého pozemku. Předsednictvo Družstva jakoukoli vinu na poražení dubu popíralo, výsledek jednání však byl takový, že Dr. Herrmann vyjednal smír, s tím, že Družstvo uhradí částku 50 K.21) Ostatními, patrně početnými aktivitami Dr. Herrmann, jak společenskými, tak politickými, se zde nezabývám. Dr. František Herrmann zemřel v Pardubicích 28. června 1946.22)
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 3-4/2014
