Jezdecký sport má v Pardubicích velkou tradici a slavnou historii i současnost. Šlechta si oblíbila hony zvěře, při kterých se překonávaly různé přírodní překážky. Tyto hony zvané parfosní se prvně konaly v roce 1836 na Chlumeckém panství. Ovšem záhy se přestěhovaly do Pardubic. Už v roce 1856 zde byla založena dostihová dráha a zdejší dostihy nabíraly na stále větší popularitě. V roce 1874 se poprvé běžel slavný závod Velká pardubická o cenu 8 tisíc zlatých. Nejznámější překážkou velmi obtížného dostihu je Taxisův příkop a v kurzu je řada dalších známých překážek: Irská lavice, Hadí příkop, Velký vodní příkop, Velký anglický skok atd.
Za první republiky a po druhé světové válce byla propagace tohoto velkého dostihu uskutečňována formou vydávání pamětních razítek. Uvádíme zde dva příklady z roku 1937 a 1949.
Od 50. let minulého století byly vydány tři série známek, které propagují dostihový sport a naše město. Na devíti známkách jsou zachyceny podrobnosti z dostihů a nejznámější konkrétní překážky.
Jak je vidět, v roce 1978 dostal dostihový sport v Pardubicích nebývale velký prostor v Československé známkové tvorbě a jednotlivé výjevy z dostihů jsou zpracovány skutečně umělecky. O dvanáct let později v roce 1990 u příležitosti sté Velké pardubické sestávala série propagačních známek „pouze“ ze dvou kusů.
U těchto dvou známek vydaných ke sté Velké pardubické se zdá pravděpodobné, že vydavatel nepředložil hotový výtvarný návrh k posouzení představitelům Pardubic. Totiž ti by jistě ihned začali volat na poplach!! Pozor – toto nejsou znaky Pardubic, ale Hlinska v Čechách. Pardubický kůň je ve skoku a na erbu musí mít vždy obě nohy pokrčené. Je to až k nevíře kolik tvůrců, komisí, kontrolorů, šéfů, úředníků a techniků musí každou známku prohlédnout a schválit dříve, nežli spatří světlo světa. A přesto se přes tyto zástupy zodpovědných činovníků prokličkovala taková flagrantní záměna městských znaků. Ti, kdo sbírají známky vědí, že chybné tisky – to jsou rarity a pravé delikatesy filatelie, po kterých sběratelé pasou. Ovšem to, že může být oficiálně vydána až takováto hrubá chyba – tomu se ani nechce věřit. No, ale – jak vidíte – stalo se.
Příznivé podmínky pro rozvoj a oblíbenost jezdeckého sportu v Pardubicích vytvářela nejenom velká tradice parfosních honů, ale také vojenské jezdecké učiliště, které sídlilo v místech dnešního Masarykova náměstí. Mezi kasárnami učiliště a hotelem Veselka byla tehdy jenom úzká ulička pro pěší. Postupně byla zbourána jak kasárna, tak Veselka a v místech, kde dvojnásobný vítěz Velké pardubické kapitán Rudolf Popler cvičil svého vítězného koně (1930) Gyi Lovamiho, dnes po široké magistrále sviští auta velikou rychlostí směrem na Hradec Králové.
