Roku 1917 skončil v Pardubicích ve znamení vzrůstajících zásobovacích obtíží. Předposlední den roku (30.12.) přijela proto do města vyšetřovací komise ministerstva výživy a navštívila m. j. i Petrolku (D.Fanto a spol.) a závod J.Prokopa synové. Přislíbila nápravu stížností dělnictva obou závodů. 20.ledna 1918 byla ve všech pardubických továrnách stávka a několikatisícový dělnický průvod přišel na Pernštýnovo náměstí před budovu okresního hejtmanství (dnešní ESD). 10 členná delegace vedená sociálním demokratem F.Váchou předložila okresnímu hejtmanovi J.Nápravníkovi své písemné požadavky včetně uzavření míru na frontách Velké války a vyhlášení české samostatnosti. Hejtman měl předat tyto požadavky vládě.
Firma D.Fanto a spol. zakoupila uhelné doly a zažádala o licenci na výrobu briket.
V únoru t. r. byla vojenská policie ve městě posílena o 71 mužů. Měla ochránit železnici před krádežemi přepravovaného zboží, hlavně potravin a uhlí.
V neděli 10.února byla svolána do Dělnického domu (dnešní budova Myslivecké restaurace na sídlišti Karla IV.) schůze na téma: Současná česká politika, kde byl hlavním referentem JUDr. Bohumír Šmeral (1880-1941), člen tehdejšího vedení sociální demokracie a pozdější spoluzakladatel KSČ v roce 1921. Jeho loajální prohabsburský projev však posluchače neuspokojil. Šmeralovu tehdejší politiku později dobře analyzovali za první republiky novinář F.Peroutka (I. díl „Budování státu“) a po listopadu 1989 dnes již zesnulý historik Z.Kárník.
