Vstoupíme-li hlavním vchodem na tzv. starou část Městských hřbitovů v Pardubicích a dáme se první uličkou vpravo před rodinnou hrobku svobodných pánů Krausů, na ohradní zdi jako poslední hrob před ní (vedle hrobu MUDr. F. Markla) najdeme hrobku c. k. okresního hejtmana I. Baukala, čestného občana Pardubic.
Jeho otec byl zámeckým úředníkem a za revoluce r. 1948 členem gardy, zvané Národní stráž, rozpuštěné r. 1851.
Rodina bydlela v tzv. Peikrtově domě čp. 79 st. – 32 n. „U Zlatého beránka“ na Pernštýnově náměstí (dn. součást Krajské knihovny), jenž od r. 1837 patřil kavárníkovi Josefu Peikrtovi a jeho ženě Barboře (Sakař IV-142). Mladý Ignác (vlastně Hynek) začínal v období posledního pardubického vrchního Josefa Kottowitze jako vrchnostenský písař u kontrolora Josefa Kučery. Roku 1855 však pardubické panství přešlo z císařských rukou do majetku Národní banky ve Vídni a od roku 1864 do majetku Akciové společnosti kupců spojených se židovským nobilitovaným obchodníkem Leopoldem rytířem Lämmelem. T. r. byl rozpuštěn i sbor panských úředníků, do služeb L. Lämmela přešli jen vrchní J. Kottowitz a účetní záduší E. Jahn, otec J. V. Jahna. Baukal vstoupil do služeb Okresního politického úřadu v Pardubicícha za svou činnost obdržel řád Železné koruny a řád Františka Josefa I. s titulem c. k. místodržitelského rady. Roku 1870 se stal c. k. okresním hejtmanem (po J. Brechlerovi von Troskowitz) a funkci vykonával až do své smrti 30. 12. 1893. Toho dne mu bylo uděleno i čestné občanství města. Celý život zůstal starým mládencem. Bydlel nejdříve na nároží Pernštýnské a Arnoštské ulice (dn. sv. Anežky české – starožitnictví), později v sousedním domě v bývalé Arnoštské ulici (název pocházel z r. 1881). Byl jistě věrným a loajálním rakouským byrokratem, za což byl vyznamenán Zlatým následnickým křížem s korunou. F. K. Rosůlek píše o tom, že osobně vyšetřoval původce oslavy Karla IV. (snad 1878 – 500. výročí Karlovy smrti) a ředitele tzv. staré reálky J. V. Jahna a prof. F. V. Sovu kvůli studentským oslavám M. Jana Husa v Polabinách.
Zpáteční průvod chtěl nechat rozehnat vojskem. Ředitel Rosůlek však neuvádí datum této události.
Literatura:
F. K. Rosůlek, Pořad okresních hejtmanů na Pardubsku, in: Východočeský republikán,
č. 4, 25. 1. 1935, s. 3–4.
Pardubicko-Holicko-Přeloučsko, díl II, s. 509 (foto I. Baukala na s. 176 I. dílu).
J. Sakař, Dějiny Pardubic nad Labem, díl IV., vyd. 1928, část 1., s. 142.
