(narozen 5.4.1841 Bašnice – zemřel 22.6.1893 Pardubice) Jdeme-li starou částí Městských hřbitovů ústřední cestou od vchodu ke kříži, zaujme nás po pravé straně vysoká kamenná stéla se sochařským portrétem vousatého muže a nápisem: Matouš JEZBERA. Již málokdo z Pardubáků ví, že jde o ředitele pardubického cukrovaru, rodáka z Bašnice na Hořicku v Podkrkonoší, jenž „Byl uznáván jako výborný praktik, následkem čehož byl dožadován o radu a přispění při zakládání většiny cukrovarů ve východních Čechách, zejména počátkem let 70.“ (roz. 19.století – pozn. aut.)
Byl významným činitelem Východočeského spolku cukrovarníků. „Věnoval se v pravém slova smyslu všemu, co souviselo s jeho oborem, věnoval však i vše, majetek, zdraví i život průmyslu, jemuž náležel“, píše autor jeho stručného životopisu Emanuel Peroutka. Památky takových mužů bychom si měli vážit, proto se pokusme o záchranu jeho hrobu! Je zde pohřbena i jeho manželka.
