Na hřbitově v Pardubičkách stojíme před rodinnou hrobkou Plecitých, z nichž pocházel zámecký zahradník Henckelů v Larischově vile Jan Plecitý (1867–1940). Dozvěděl jsem se o něm poprvé od slečny Albíny Plecité, starší dámy, přítelkyně manželčiny tety Vlasty Zbudilové, dámské krejčové, jež se slečnou Plecitou takřka sousedila v Zelené ulici v Pardubičkách. A. Plecitá mi laskavě poskytla poděbradskou adresu na dceru J. Plecitého Martu, provdanou Korsovou (nar. 1910). Ta mi vyprávěla v 70. letech minulého století o službě svého otce u Henckelů von Donnersmarck, majitelů Larischovy vily v letech 1897–1928. Jan Plecitý byl správcem Zámečku od roku 1909 a pořádal i písemnosti Henckelů. Paní Korsová mi při mé návštěvě Poděbrad ukázala m. j. i mnoho fotografií z rodinného archivu.
Kromě toho mi v této době poskytl vedoucí turistického odboru KPP Zdeněk Cinkan
úryvek z pamětí svého otce učitele Aloise Cinkana (1902–1981) „Z mého života“
(psaných roku 1976), v nichž autor vzpomínal na přátelství s Václavem Plecitým,
synem zámeckého zahradníka (otištěno v 69. sešitě edice AB-Zet Pardubicka „Pardubický
Zámeček a jeho osudy“, vyd. KPP a ČSOL 2015, s. 39). Alois Cinkan vzpomínal
na Vaška Plecitých jako svého dobrého kamaráda a fotbalistu. Jeho otce však líčí jako
„nepřístupného mrzouta“, jeho matku ale jako dobrosrdečnou a milou paní. Celá rodina
Plecitých je pohřbena v Pardubičkách, zemřeli prý mladí, snad na TBC včetně
malé dcerky. Příbuzným Plecitých je známý historik plk. PhDr. Eduard Stehlík, ředitel
Národního památníku v Lidicích.
