2. září 1934 zveřejnil rektor UK v Praze prof. Karel Domin (1882–1954) v novinách „Národní politika“ článek „Pražská Právnická fakulta ze XIV. století“ (otištěno i v jeho knize „Můj rektorský rok“, vyd. A. Neubert Praha 1934, s. 357–359), v němž s odkazem na „Dějiny univerzity pražské“ W. W. Tomka z roku 1849 poukázal na rozštěpení univerzity založené Karlem IV. „koncem XIV. století“ na dvě samostatná vysoká učení, jedno o 3 fakultách (teologické, svobodných umění a lékařské), druhé s fakultou právnickou. Ta si vzala za vzor svou starší „kolegyni“ v italské Bologni. Výrok pražského univerzitního kancléře arcibiskupa Arnošta z Pardubic z roku 1360 křížil snahy právníků o autonomii. Roku 1372 se spor právníků s tzv. kolejí Karlovou ještě vyhrotil, protože dostal charakter sporu majetkového, totiž o dům pedela Ekarta.
Rektor Mikuláš z Kolobřehu spor rozhodl ve prospěch právníků. Na sv. Jiří roku 1372 došlo k volbě nového univerzitního rektora, již však právníci ani předchozí rektor neuznali. 25. dubna t. r. bývalý rektor Mikuláš svolal k nové volbě mistry, bakaláře a studenty právnické fakulty. Ti zvolili rektora „hraběte“ Jana z Pernštejna. Od Karla IV. získali povolení ke zřízení samostatné univerzity pod vlastní jurisdikcí. Šlo zřejmě o studenta bez doktorského gradu, rozhodující byl asi šlechtický původ. Petr Vorel ve 3. vydání své monografie „Páni z Pernštejna“ (vyd. Rybka Publishers 2021) uvádí na str. 35 hypotetickou rekonstrukci pernštejnského rodu podle P. Sedláčka (1995) s Janem (1364–1372), vyšehradským kanovníkem, synem otce téhož jména (data neuvedena). A tak se lze jen domnívat, že právě on byl zvolen na 1 rok rektorem a zároveň děkanem právnické fakulty, jenž zároveň předsedal sboru doktorů udělujícímu akademické hodnosti (grady). Podle Tomka býval volen rektorem právnické fakulty „nejspíše některý kanovník“. Roku 1373 dostala tato fakulta od císaře Karla IV. dům čp. 591 na Starém Městě (s jedním vchodem z Celetné ulice a druhým ze Štupartské ulice), husitská revoluce pak způsobila, že v Praze roku 1420 zůstala jen fakulta svobodných umění (filosofická).
