Jaroslav Hrabák, významný ceský geograf, se narodil 13. kvetna 1905 v Místku na Morave. Jako profesor pusobil v letech 1930–39 v Pardubicích na gymnáziu, kde vyucoval dejepis a zemepis. Jeho žáky napr. byli pozdejší letec RAF Alois Volek z Opatovic n. L. a Doc. Jan Iserle, známý pardubický lékar a cestný obcan Pardubic. Dr. Hrabák byl vynikajícím znalcem map a napsal odbornou publikaci o magnetických mereních. Od roku 1937 vyucoval jako externista i na reformním gymnáziu Spolku pro individuální výchovu v Praze-Dejvicích. Byl zaníceným skautem, tuto cinnost zacala vyvíjet v Trebíci a v Pardubicích v ní rád pokracoval. Podle vzpomínky pana Doc. Iserleho organizoval tábor nedaleko hradu Lichnice. O jeho živote v období druhé svetové války zatím nic nevíme. Po válce pusobil jako reditel gymnázia v Litomericích, politicky se prihlásil k národním socialistum.
To se mu zrejme stalo osudným
po únorovém puci komunistu, kterí jej 2 roky ponechali ve vazbe a v roce 1950 jej odsoudili
na 20 let vezení. Do roku 1960, svého propuštení na amnestii, trávil cas v komunistických
kriminálech v Libkovicích, na Borech a ve Valdicích, kde pracoval jako
brusic skla. V Libkovicích se s ním jako spoluvezen poznal J. Cejka z Roudnice n. L.,
který na dr. Hrabáka zavzpomínal velmi srdecne roku 2018 jako na skauta, jenž mu
vyprável o svých stycích se zakladateli cs. skautingu A. B. Svojsíkem a RNDr. R. Plajnarem.
Ve Valdicích se dr. Hrabák setkal s otcem J. Bohdalové, jenž tu pracoval jako
tesar a výrobce rakví, a s bývalým ministrem spravedlnosti JUDr. Prokopem Drtinou.
Po návratu z vezení žil dr. Hrabák v Teplicích, kde se mu narodila dcera Stanislava.
Vrátil se ke svému oblíbenému skautingu. Pracoval ve Svojsíkove oddílu. Za svou
cinnost byl ocenen vyznamenáním „Skautská láska“ a roku 1992 mu byl predán nejvyšší
skautský „Rád skautské lilie“ (Zlatý stupen). Dr. Hrabák zemrel 22. listopadu
2000 v Teplicích. Uvítáme jakékoli další rozširující informace o jeho osobe, za základní
údaje dekuji paní H. Pumeové z Prahy.
