S opožděním podávám tuto zprávu, že dne 1.října 2015 zemřel ve věku 95 let pan Ladislav LEHAR, bývalý zaměstnanec Výzkumného ústavu organických syntéz v Pardubicích – Rybitví. Jeho život nebyl jednoduchý a pro napsání těchto vzpomínek jsem zašel za jeho synem Jiřím Leharem, který žije v Pardubicích. Ladislav Lehar se narodil 25.7.1920 v Rovensku okres Záhřeb. Mluvil pěknou moravštinou. Jeho rodiště v roce 1938 bylo zabráno ve prospěch Sudet. Situace pro Československo se stala velmi špatnou a mladá generace správně reagovala. Začala odcházet do zahraničí v pevné víře, že naši svobodu získáme zpět jen vojenským způsobem. Ladislav Lehar s několika spolužáky z gymnázia přešel hranice do Polska, dále doplul přes Černé moře do Turecka a dál se dostal až do Palestiny, kde se pod vedením důstojníka Klapálka začala tvořit československá vojenská jednotka. Po ukončení vojenského výcviku se zúčastnil bojů na obranu Tobruku.
Po ukončení válečných operací na Středním východě odplul L.Lehar v roce 1943 lodí do Anglie. Bohužel při lékařské prohlídce bylo zjištěno, že část plic je napadena tuberkulozou a proto musel být ihned přemístěn do sanatoria poblíž Londýna. Zde byl L.Lehar hospitalizován až do konce války.
Do Československa se vrátil až koncem roku 1945. Oženil se, stal se otcem dcery Ladislavy a syna Jiřího. Díky dokončenému gymnaziálnímu vzdělání a válečným rokům získal postupně vojenskou hodnost – plukovníka.
V Pardubicích – Rybitví pracoval ve VÚOS v oddělení AFYLA. Zde jsem se s Ladislavem seznámil. Pracoval v oddělení spektrálního měření. Já jsem tehdy pracoval na novém vydání vzorkovnice substantivních barviv. Téměř denně jsem přinášel roztoky barvících lázní z oddělení KOLOLA a proměřoval jsem jejich hodnoty. A poněvadž to byla část oddělení, kde L.Lehar pracoval, velmi často jsme hovořili o všem co denní život přináší. L.Lehár byl velmi opatrný při mluvení o politice. Ani přes dlouholeté přátelství jsem se nikdy nedozvěděl o jeho životních problémech.
Rád bych tuto krátkou zprávu o životě a životních událostech plukovníka v. v. Ladislava Lehara ukončil slovy:
„Čest jeho odvaze s jakou odešel bránit naši vlast a čest jeho památce!“
