Po stopách Suchardových děl v Praze

Na nábřeží proti Emauzům je náměstí Palackého s pomníkem slavného historika od Stanislava Suchardy z roku 1912 (za okupace byl odstraněn, po válce obnoven a znovu postaven v roce 1950.)
Na Letné ? Z Bubenče pocházel Hanuš Schwaiger (1854?1912), malíř realistických krajin a lidových postav. Dolejší náměstí, kdysi bubenečská náves, kde bydlel v domě čp. 59/6, se dnes jmenuje Schwaigrovo náměstí.Blízko tu měl ateliér sochař Stanislav Sucharda. Bylo to v ulici dnes Suchardově v čp.628/8. V sousedství tohoto domu si Sucharda postavil nový dům podle návrhu architekta Jana Kotěry (1871?1923), a původní dům se stal domovem Suchardova bratra Vojtěcha, sochaře a řezbáře a jeho sestry Anny.
V roce 1906 se k nim přistěhovala spřízněná rodina kladenského profesora Aloise Boudy se synkem Cyrilem, pozdějším malířem, grafikem a ilustrátorem. 1)


O jeho šťastných letech bubenečských vypráví Adolf Branald v drobné knížce Krajem dětství. Stanislava Suchardu připomíná i jeho pomník hudebního skladatele Karla Bendla (1838–1897), který stojí na křižovatce sousední ulice Pod kaštany.

Hlavní nádraží – největší stavba české secese – bylo dokončeno roku 1909, datování projektu (1901) však řadí tuto velkolepou manifestaci nové architektury na začátek 20. století. Monumentální hala od J. Fanty prosvětlená půlkruhovým oknem s vitráží patří k nejpůsobivějším prostorům nejen české secese.Bohatě zde také dominují plastiky H. Folkmanna, Č. Vosmíka a také Stanislava

Suchardy. Atraktivní jsou však i keramické obklady s figurálními motivy.

Národní divadlo – bylo postaveno v l. 1868–81 a upraveno po požáru do r. 1883 podle projektu Josefa Zítka a Josefa Schulze.

Na výzdobě se podíleli nejpřednější umělci té doby Josef Václav Myslbek, Ladislav Šaloun, Jan Štursa, Bohumil Kafka, František Ženíšek, Vojtěch Hynais (autor malované opony), Václav Brožík, Julius Mařák a vedle celé řady dalších i Stanislav Sucharda..

Další práce Suchardovy jsou na Pražské spořitelně, dále ve dvoraně „Zemské banky“ (postavy Turnovsko a Litoměřicko) a vytvořil i reliéfy pro tuto budovu. Pro budovy pojišťovny „Assicurazzione Generali“ vytvořil sochy Nebezpečí a Ochrany.

Jiné Suchardovy práce jsou jednostranné medaile (Podobizna dívky v selském kroji, podobizny Vojty a Bohuše, pamětní medaile Národopisné výstavy československé.)

Pro Českou obec sokolskou vytvořil (1895) medaili s alegorickou tématikou. Na Erbenovy básně z „Kytice“ vytvořil (1898) reliéfy Vrba a Poklad, umělecky ztvárňující český ráz naší plastiky.

Stanislav Sucharda už jako žák vídeňské akademie získal v roce 1892 Reichelovy ceny za reliéf „Ukolébavka“. Touto prací se projevil jako sochař lyrického ladění /mladá Slovenka klade děcko do kolébky, otec kleče s druhé strany hraje na housle), kde zejména šlo o vyjádření poetické nálady a také o dekorativnost celku.

Své nadání Sucharda rozvíjel také na řadě dekorativních úkolů na provedení četných náhrobků na hřbitově vyšehradském a olšanském.Sucharda jako portrétista a medailér svými motivy získával na všech výstavách družiny Mánesa zasloužená uznání a ocenění.

Stanislav Sucharda byl jedním z prvních žáků J. V. Myslbeka na Uměleckoprůmyslové škole. Později se stal jeho asistentem a po odchodu svého učitele na Akademii výtvarných umění i profesorem Uměleckoprůmyslové školy.

Roku 1915 byl Sucharda jmenován profesorem speciální medailérské školy na Akademii výtvarných umění v Praze.

Ve Spolku výtvarného umění (SVÚ) Mánes byl Stanislav Sucharda vůdčí osobností a plně dokázal navázat v širokém okruhu spolu se Slavíčkem, Preislerem, Švabinským, Hudečkem, Štursou a Kotěrou na snahy o rozvoj národního programu ve výchově veřejnosti k umění a podporoval umělce nejen v jejich snahách uměleckých, ale i existenčních otázkách.



Poznámky:

1) Cyril Bouda (1901–1984) český malíř, grafik a ilustrátor, pocházel z rodiny, jejímž přítelem byl Mikoláš Aleš; otec byl středoškolským profesorem kreslení a matka Anna, věnující se rovněž výtvarné práci, pocházela ze sochařské rodiny Suchardů.



LITERATURA:

Dějiny Pardubic nad Labem

Díl III. Část 2. Školství

Josefa Sakaře – 1927



Malý literární místopis Československa

Československý spisovatel Praha – 1972



Literární průvodce – SaT nakladatelství

Dr. Jaroslav Nečas – Praha 1962



Literární toulky po Čechách

Vladimír Kovářík – Albatros 1977, 1984



Literární toulky Prahou

Vladimír Kovářík – Albatros 1980



Kronika Československá

prof. František Kulhánek Kniha šestá – výtvarné umění

Praha 1928



DĚTI SLAVNÝCH RODIČŮ

Josef Březina

Melantrich – 1998



Osobní archiv autora

Katalog výstavy „S. Sucharda“

(vyd. Městské muzeum v Nové Pace ) – Martin Krummholz 2006

Přejít nahoru