Členové Klubu přátel Pardubicka se vypravili na jarní výlet do dnes polského Kladska. Cílem bylo zejména místo posledního odpočinku prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Ten je pohřben v kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie, na jehož výstavbu věnoval nemalé finanční prostředky. Pozdější první pražský arcibiskup totiž prožil v Kladsku dětství a měl k tomuto městu vřelý vztah. V kostele pak návštěvníci obdivovali např. vchod do krypty Arnošta z Pardubic, ale také dva náhrobky této významné osobnosti. Nad kryptou byl totiž z pískovce vytesaný pomník představující postavu Arnošta. Krátce na to, avšak za tajemných okolností, nově postavený náhrobek popraskal. A tak byl na sklonku 19.století vytvořen nový pomník pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic zhotovený z mramoru, vytesaný známým českým řezbářem Janem Jandou.
Účastníky výletu zaujala také informace, že Kladsko bývalo v minulosti městem ležícím na českém území. Zmínka o Kladsku je již v Kosmově kronice české, Přemysl Otakar II. Největšího rozmachu město dosáhlo za Jiříka z Poděbrad, ale také za doby Karla IV.
Českému státu Kladsko patřilo až do poloviny 18.století. Po prohrané První slezské válce bylo roku 1742 Vratislavským mírem Kladské hrabství odtrženo od Čech a připojeno jako země se zvláštním postavením Prusku. Po druhé světové válce došlo dokonce k československo-polskému sporu o toto území, na které si dělalo nárok jako na své historické území právě Československo. Po odsunu německého obyvatelstva však Poláci zareagovali rychleji a osídlili oblast svým obyvatelstvem.
Mnohé pak zaujaly znaky české státnosti, kdy například na budově radnice nese hodiny český dvouocasý lev a na kašně před radnicí je kromě dvouocasého lva zobrazena svatováclavská orlice.
Součástí sobotního výletu byla také návštěva kladského podzemí. Není bez zajímavosti, že o vznik podzemních chodeb a tunelů pod ulicemi Kladska se zasloužili místní obyvatelé, kteří na přelomu 13. a 14.století hloubili své sklepy pod domy starého města, a to jak z ekonomických, tak vojenských důvodů. Podzemí využívali zejména kupci jako sklady, v nichž uchovávali své zboží, a během válek, které Kladsko postihovaly, tyto podzemní chodby sloužily jako úkryty.
Členové Klubu přátel Pardubicka navštívili také někdejší vojenskou pevnost, která se tyčí nad městem a patří k nejcennějším dílům novověké obranné architektury v Polsku s jedním z nejlépe zachovaných obranných systémů ze 17.-18.století v Evropě. Do současné podoby byla přebudována v 18.století poté, kdy připadla oblast Prusku.
