Roku 2002 vyšla v nakladatelství H+H Jinočany kniha divadelního a literárního historika Jaroslava Švehly (1901-1991) „Jan Otto – kus historie české knihy“. Autor v kapitole věnované rodině tvůrce Ottova slovníku naučného uvádí, že nakladatelův děd Josef Otto, narozený 25.dubna 1776 v Pardubicích, působil pak v našem městě jako lékař. Údaj J.Švehly potvrzují Sakařovy „dějiny Pardubic nad Labem“ (2.díl), kde prof. J.Sakař doplňuje (s.140), že Josef Otto provozoval svou praxi od roku 1797 jako ?subjectus chirirgiae? na Bílém předměstí v domě čp.88 (dnešní Husova ulice) vedle t. zv. Švankalovského mlýna.
Zde také roku 1818 zemřel na vodnatelnost ve věku pouhých 43 let. Dům později shořel. Z manželství s Kateřinou Svobodovou se mu v Pardubicích narodil 1.prosince 1799 syn František, pozdější vojenský lékař v Polsku (viz foto), působící pak dále v Přibyslavi, Plzni, Berouně, Králově Dvoře a Velké Mořině u Karlštejna. Zemřel roku 1863. Z manželství s Kateřinou Nettrovou, dcerou plzeňského soukeníka (zemřela 20.3.1885) se 8.listopadu 1841 v Přibyslavi narodil syn Jan, pozdější známý pražský nakladatel, jenž spolupracoval i se známým Josefem Štolbou (1846-1930), ideovým otcem založení pardubického divadla. Jan Otto proslul nejen vydáváním naučného slovníku, ale i dalšími velkolepými projekty, např. vlastivědnou monografií Čechy, Světovou knihovnou a časopisy Zlatá Praha, Paleček a Atheneum. Nakladatel Otto zemřel za Velké války 29.května 1916. První zpráva o jeho předkovi Augustinu Ottovi, správci dvora Sloupno u Nového Bydžova, pochází z roku 1650. A tak nám historie doplňuje další zajímavé rodáky?
