Příroda Pardubicka – pojďme do Slatiňan

Co si představit pod tímto nadpisem? Malé, snad kdysi lázeňské, městečko na úpatí Železných hor. Krajina tu začíná být zvlněná, lesnatá, vzduch čistý. Nedaleko Pardubic, vše snadno dostupné. Slatiňany – to je také zámek. Trochu opomíjený, protože jej všichni spojujeme pouze s hipologickým muzeem. Koně tady jsou jak ve stájích a ohradách, tak v muzeu i nadále, ale odnedávna je to však už také zámek zámkovatý. To už jsem použil slova jeho nového kastelána. Vznikl zde nový prohlídkový okruh přibližující život knížecí rodiny, ale také nutné zázemí. Rod Auerspergů zámek obýval až do 40. let 20. století, kdy vymřeli. Chovali zde koně,starali se o okolní lesy,založili krásný anglický park, kaštánku v Nasavrkách , ale o tom si povíme jindy. Vraťme se zpět do zámku. Auerspergové měli, jak patrno z dobových fotografií, také velmi rádi květiny.
Zámek jimi býval neustále vyzdoben. K tomuto účelu sloužilo zahradnictví v těsné blízkosti zámku. Představte si, že přežilo do dnešních dnů i s domkem pro zahradníka. Jeho venkovní plochy se postupně stávají také součástí expozic. Vzniká zde velká sbírka denivek. Pro neznalé dodávám, že se jedná o trvalky trsovitého vzrůstu s květy připomínajícími lilie. Současné odrůdy jsou v mnoha velikostech. Jejich barevnost je úžasná, začíná u smetanově bílé přes žlutou, pokračuje přes terakotovou a končí u tmavě hnědočervené. Snad jen modré odstíny scházejí. Během léta určitě některé pokvetou, některé jsou i remontantní. Ve sklenících se tu připravují zase rostliny na výzdobu zámku. Brána do nádvoří je pár kroků odsud. Hlídá jí krásný mladý cedr. Aby nedošlo k omylu, jedná se o jehličnatý strom se stříbrně ojíněným neopadavým jehličím elegantního vzrůstu, co připomíná náš modřín. Za sto let to bude krása. Tak se těšme. V době mé návštěvy vítaly příchozí u vstupu do komnat rozkvetlé klívie, které si mnozí pamatujete z minulých dob. Bývaly častou ozdobou parádních pokojů nebo chladných řeznických krámů. Komnat si můžeme prohlédnout asi 10 a k nim také zámeckou lednici, kuchyni a kotelnu. Mají tady krásnou knihovnu, galerii a také jídelnu ve stylu druhého rokoka. Po celou letošní návštěvní sezonu tu bude probíhat výstava květin zámeckých prostor. K vidění budou mnohé známé, ale také i téměř zapomenuté rostliny. Jen namátkou uvádím klasické druhy jako kamelie, různé palmy, bromelie, vavříny a cykasy. Méně známé jsou jakobinie, justicie, pachysy, granátová jablíčka a některé druhy orchidejí. Pro srozumitelnost používám nejvžitější názvy, přestože nejsou mnohdy přesné. U jedné květiny to však poruším. Má vznešené botanické jméno Medinila magnifica a české zní tupoušek pyšný. No, není to roztomilé? Mají tady také Sparmanii – pokojovou lipku a Abutilony – po babičkovsku podslunečníky. Samozřejmě, že v expozicích najdeme aranžmá z řezaných květin. A aby toho nebylo málo, tak se nabízí k prohlédnutí několik desítek fotografií, jejichž hlavní tématikou jsou zase květiny. Teď už závěrem zbývá dodat, že autorem fotografíí je Víťa Haupt a společně s kastelánem zámku ing. J. Buštou všechno připravili. Tak „Zdrávi došli“ a pěkné léto všem přeje František Hlubocký.