Projekt na revitalizaci Tyršových sadů byl schválen

Pardubické Tyršovy sady byly založeny v rámci velkorysé Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu, která se konala v roce 1931. Byla zde vybudována řada moderních pavilonů, z nichž některé vydržely a byly užívány dalších několik desítek let. Podle návrhu zahradního architekta byly v parku vysazeny listnaté a jehličnaté stromy a keře. Již předtím byly založeny plochy květin, které se později ještě rozšířily, kde rostly mimo jiné jiřiny, podle nichž získal park lidové pojmenování. O výstavě a jejích souvislostech se můžeme dovědět více z různých pramenů, ale vraťme se k našemu tématu. Prostor parku v centru města od té doby sloužil k procházkám a odpočinku obyvatel města a k zábavě dětí. Bylo možno posedět v poměrně rozlehlé letní kavárně U jezírka, kde v přírodním prostředí hrála živá hudba. Park byl řadu let udržován, ale postupem času jeho údržba ochabla. Zanikla restaurace, zchátraly cesty, lavičky, dětské hřiště i osvětlení a byly zrušeny květinové záhony.
Na základě výběrového řízení vypracovala firma ZAHRADA NAD METUJÍ z Nového Města nad Metují (nový název společnosti je New Visit) v minulých letech studii a projekt nazvaný Revitalizace Tyršových sadů. Záměrem firmy je vytvořit podhledový park s omezeným počtem stromů, širokou betonovou promenádou, vodní plochou u vchodu do zámku a rozsáhlým osvětlením. Zároveň má být park řešen po stránce hydrogeologické. Zázemí pro návštěvníky by měly zajistit dvě kavárny, s jednou se počítá u vchodu do parku ze Sukovy třídy ve směru od ulice Na Hrádku a další by měla stát na konci promenády u břehu řeky Labe.
Projekt vyvolal velkou negativní odezvu obyvatel města, mezi nimi ochránců životního prostředí, dendrologů, botaniků, zdravotníků, historiků i umělců. Výhrady k projektu mělo i mnoho členů Klubu přátel Pardubicka, což jsou podle mých zkušeností často lidé s úzkým vztahem k přírodě. Cílem projektanta je z dnešních přibližně 950 stromů jich zhruba 400 vykácet a zlikvidovat také velkou plochu keřů, aby se prostor zprůhlednil. V podzámeckém parku by mělo být vysazeno pouze asi 160 mladých stromů. Je jistě správné odstranit nezdravé dřeviny a stromy, které by mohly být nebezpečné, ale vzrostlých zdravých stromů, a to i těch, které nepotřebují povolení ke kácení, bychom si měli vážit. Ve slunných letních dnech zajišťují příjemný stín, jsou zdrojem kyslíku, chrání nás před hlukem, prachem a dalšími škodlivinami obsaženými v ovzduší a mají i další funkce. Produkce kyslíku ze stromů a ochrana před znečišťováním ovzduší je úměrná velikosti jejich koruny, přesněji řečeno ploše listů. V zimě tak tuto funkci zastávají prakticky jen jehličnaté dřeviny. Nové stromy mohou nahradit ty staré až po několika desetiletích. To bychom měli mít na mysli zejména v takových lokalitách, jako jsou Pardubice, kde dochází často k výraznému snížení kvality ovzduší. Vždyť v minulém roce byl v našem městě překročen imisní limit prachu 45krát, tedy ještě častěji než v předminulém. Letos zde musel být vzhledem k trojnásobně překročené hodnotě imisního limitu a výskytu smogu dokonce vyhlášen signál regulace. Z hlediska ochrany přírody i lidí by bylo logické zdravé dospělé stromy prořezávat a obměňovat postupně a rovněž by bylo žádoucí zachovat i maximum zdravých a často i vzácných keřů. To je třeba připomenout zejména v souvislosti s úpravami dalšího parku na soutoku Labe a Chrudimky, kde se také odstraňuje množství stromů včetně zdravých jedinců. Úředníci města vykreslují stav parku ve velmi negativní podobě. Uvádějí, že tento prostor je bez života, cestní síť neplní své funkce, cesty jsou samoúčelné a neumožňují běžný pohyb, zeleň nemá perspektivu a park je dlouhodobě neudržitelný. Myslím si, že je spíš neudržovaný. Park je i v současné době občany navštěvován. Podle mne se cesty osvědčily a měly by být, snad až na výjimky, zachovány. Není nutno zakládat další. Ty současné je ale třeba opravit. Je nutno obnovit osvětlení, doplnit lavičky, udržovat travnaté plochy a instalovat dostatek herních prvků pro děti. Je sice pravda, že zábavní park vznikne v prostoru Na Špici, ale pro maminky s malými dětmi, které se musejí z procházky vrátit brzy domů do města, je to příliš vzdálené místo. Obhájci rozsáhlého kácení argumentují tím, že dřeviny poskytují zázemí bezdomovcům a umožňují jim tak obtěžování návštěvníků. To je ale způsobeno tím, že na okraji parku stojí dvacet let nedostavěná sportovní hala, která slouží lidem bez domova k úkrytu. Zajišťování pořádku v takových prostorech je v kompetenci městské policie. Nepovažuji za správné, aby Tyršovy sady byly násilně přetvářeny na podhledový park a kvůli tomu aby se vykácely stovky stromů a velké plochy keřů. O tom, jak vidí úlohu stromů při řešení zhoršené kvality ovzduší například v Prostějově, svědčí odpovědi zástupců tamní radnice novinářům: Klíčový je dostatek zeleně, zejména jehličnatých stromů, neexistuje, aby za vykácený strom nebyl vysazen nový. Pokládám za nevhodné a zbytečné i některé další úpravy parku, jako je výstavba vodní plochy při vchodu do zámku nebo ty, které by si mohly vynutit zbytečné provozní náklady pro město. Původně deklarovanou částku 70 milionů korun na realizaci bylo městem navrženo ještě o 13 milionů zvýšit a to v ceně nejsou zahrnuty zmíněné kavárny. Pro porušení zákonných předpisů bylo na zásah České inspekce životního prostředí navíc zrušeno původní rozhodnutí o kácení dřevin.
Na rekonstrukci parku můžeme čerpat dotaci. Je jistě dobré, když ji využijeme, ale mělo by to být účelným a hospodárným způsobem. Po zvážení všech okolností si myslím, že zlepšení stavu parku a jeho funkce ke spokojenosti občanů by si zdaleka nemuselo vyžádat náklady 83 milionů korun, ale ani tu původní částku. Všechny tyto peníze pocházejí z kapes daňových poplatníků. Ušetřené finance bychom mohli použít na úpravu třídy Míru nebo jiných zanedbaných prostorů. Rekonstrukce Tyršových sadů za 83 milionů byla nepříliš přesvědčivou většinou 22 hlasů (pro schválení bylo třeba 20 hlasů) zastupitelů města nakonec schválena. Vzhledem k výše zmíněným připomínkám, které jsem uvedl také před schvalováním přímo na zasedání zastupitelstva města, jsem svůj hlas pro revitalizaci parku podle projektu firmy ZAHRADA NAD METUJÍ jako zastupitel nemohl připojit.
Je možné, že po rekonstrukci parku bude řada lidí spokojena s tím, že konečně došlo po dlouhé době alespoň k nějaké úpravě parku a zapomene i na zbytečně vynaložené desítky milionů korun, které navíc znamenají nešetrný zásah vůči přírodě a životnímu prostředí. Zlikvidované zdravé dřeviny nikdo zpět nevrátí. Mnoho let budeme čekat, až mladé stromy vyrostou a budou plnit funkci dospělých. Výrazným snížením celkového počtu stromů se trvale ochudíme o tolik potřebný zdroj kyslíku a také o přirozenou ochranu proti znečišťování ovzduší průmyslovými podniky a automobilovou dopravou.